Články / Reporty

Čaj o páté s Foals

Čaj o páté s Foals

Anna Pleslová | Články / Reporty | 01.04.2013

Ve čtvrtek 28. března se v londýnské Royal Albert Hall konaly hned dva koncerty Foals. Jeden klasický večerní a pak matinée o pozdním odpoledni. Producenti pravděpodobně nenašli jiný volný termín, tak to vyřešili tak nezvykle, že i sám lídr kapely Yannis Philippakis se na twitteru ptal, jestli jsou opravdu první kapelou, která tam bude mít dvě show v jednom dni.

Dorazily jsme na místo o něco dřív s očekáváním dlouhé fronty, ale nic takového se překvapivě nekonalo. Obešly jsme halu, až jsme dorazily k našemu vstupu číslo jedna. Najednou koukáme, pár metrů od nás stojí malý muž v honácké bundě a pokuřuje. Yannis Phillipakis! Kousíček dál stojí fronta asi dvaceti jeho velkých fanoušků, ale ti jakoby nic. Naprosto sureálná situace.

Královská hala prince Alberta je krásná z venku a ještě krásnější zevnitř, majestátní místo pro hlavní koncert celé tour. Foals přicházejí na čas. Začínají výbornou Prelude, následuje svižná Ballons z prvního alba, to už se dav rozehřívá a jakmile začne refrén, všichni chlapi kolem nás začnou skákat jak klokani. Jsme okamžitě odsunuté davem až na kraj mosh pitu. Skoro jak na metalovém koncertě.

Foals pokračují písní Olympic Airways, dalším singlem z debutu, načež se ozývá známá funky kytara na začátku My Number a dav zase šílí. Poté konečně pomalejší Bad Habit, která dá vyniknout nadpozemské akustice koncertní síně. Je slyšet každý nástroj i každé Yannisovo slovo. Už jsem zažila hodně koncertů, ale žádný s tak čistým zvukem. Foals pokračují emotivní Blue Blood, při níž fanoušci chytají druhou mízu.

Následuje Milk and Black Spiders a nejnovější singl Late Night. Když Yannis začne do ticha zpívat první slova, skoro cítím husí kůži. A to samé u další Providence. Kluci v publiku si dělají vlastní program a formují se do kruhu, ve kterém při refrénu začínají tancovat africké tance. Pak už následuje spočinutí v podobě klidné Spanish Sahara, efektní zelené lasery prořezávají hustou mlhu a diváci před podiem si sedají. Konečně vidíme Yannise od hlavy až k patě. Dokonalá atmosféra. Vše rozproudí až bicí z Red Socks Pugie a podobná Electric Bloom, při níž Yannis bouchá do bubínku, div ho neprotrhne, vydává se do publika, jež ho unáší kdovíkam...

Následuje mini přestávka a pak se kapela vrací zahrát instrumentální Moon, na jejímž konci se Yannis publika třikrát zeptá „Are you ready?“ Všichni už tuší, co bude následovat, a hala vybuchuje při Inhaler. Celý set pak ukončuje svižná Two Steps, Twice a všichni zpívají s Yannisem: „Pa-pá, pa pa pa dáááá...“

Obavy, že matinée koncert bude spíš takový odpolední dýchánek, se naprosto rozplynuly. Naopak, vystoupení Foals v Royal Albert Hall považuju za jeden z nejlepších koncertů svého života. Bylo to skvělou živou kapelou, bylo to epickou atmosférou Royal Albert Hall, výbornou akustikou a hlavně tím, co dělá dobrý koncert tím nejlepším – diváky. A ti britští jsou v tomto ohledu těmi nejlepšími.

Info

Foals (uk)
28. 3. 2013, Royal Albert Hall, Londýn

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Organizovaný pohyb časoprostorem (Berlin Atonal)

Natálie Zehnalová 25.10.2021

Berlínský festival Atonal se po dvouleté pauze navrátil v neobvyklém formátu kombinujícím měsíc trvající výstavu se sérií živých koncertních intervencí.

Hranice komplexnosti (Caroline Shaw + Attacca Quartet)

Jan Starý 21.10.2021

Naštěstí i tyto variace mohou být skutečně silné, jak se ukázalo ve druhé půlce večera, kdy se ke kvartetu připojila Shaw v roli zpěvačky...

Přiškrtit, povolit, explodovat (Squid)

Akana 21.10.2021

Squid jsou neurotičtí a výbušní tak akorát, aby vám to nezačalo být nepohodlné, a soustředěně ukáznění jen do té míry, aby nebyl důvod k nařčení z hráčské exhibice.

Unsound 2021: To nejlepší

David Čajčík, Jan Starý 21.10.2021

Letošní Unsound se potýkal s méně viditelnými omezeními, v důsledku kterých byl kratší, skromnější a méně členitý. Ale měl svoje jasné, dynamické vrcholy.

Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 17.10.2021

Jazz Goes to Town rád prošlapává nové cesty. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde jen o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace