Články / Reporty

Čas není gentleman (Handsome Furs)

Čas není gentleman (Handsome Furs)

Jakub Peřina | Články / Reporty | 19.07.2019

„Vracím se z flámu, mám ránu, melu z cesty...,“ hraje mi do uší po prohýřené noci píseň souputníků z Chebu. Večer bych na těch Handsome Furs taky mohl nakrásně usnout, říkám si a rozhodnu se nic neponechat náhodě. Poučen politováníhodnou chybou, kterou učinila má kolegyně na koncertu Connana Mockasina, si beru půjčku u Home Creditu, nabíjím kreditku a kupuju drogy do zásoby.

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v NoDu a těžko už si teď vzpomenu, co bylo jinak. Asi jsem si koncerty platil, byl o něco mladší, možná měl více chuti do života, ale to si taky dost dobře můžu jenom namlouvat. To Boeckner má lepší paměť a před koncertem vzpomíná na českou kapelu, co tam tehdy hrála. Byly to Kazety a jsem rád, že si zrovna tohle nevybavuju. Ale Boeckner byl vždycky miláček, jeho náklonnost k východní mentalitě a národům jako jsme my, Maďaři a Jugoslávci, je dobře zdokumentovaná a nezbývá, než se tím těšit. Tenhle večer to ale na nějakou velkou oslavu hrdiny ze Západu nevypadá, u MeetFactory pár desítek lidí, asi jsou všichni na Colours nebo grilujou. Začátek působí trochu apaticky, jak ze strany publika, tak kapely. V té Boeckner vyměnil ženy, exmanželku za dívku, které nevadí hrát písně po ex. Boeckner vypadá o poznání sešleji, než si ho pamatuju, charismatický energický kluk je pryč, u mikforonu se kroutí postavička z upírských hororů Maria Bavy.

fotogalerie z koncertu je k vidění tady

Během koncertu se nic zajímavého nestane, nepočítáme-li zásah dvou obtloustlých sekuriťáků, kteří vyvedou nebožáka, který se údajně moc opil. Venkovní prostor pod dálnicí je příjemný, Boeckner to samozřejmě neopomene zdůraznit při další z pochval českého lidu. Zazní všechny písně od Handsome Furs, které byste čekali, a navrch i několik od Operators, jako vábnička na jejich říjnový koncert. A to víte, že zase půjdu! Nejlepší kapely a písně na světě to nejsou, ale jejich upřímnost je pořád stejně nakažlivá jako kdysi. Boeckner sice možná dělá zajímavější rozhovory než hudbu, ale věříte mu každý záškub, každé hrábnutí do kytary. Takové ty kapely, které se nikdy nestaly skutečně velkými, ale nevadí jim to, protože i hrát pro pár desítek lidí na dvorku ve východoevropské zemi je něco, co jim stojí za to, něco, co si celý život přáli dělat. Kdybych mohl, adoptoval bych je. Večer byl přesně takový, jaký jsem čekal. Někdy to je málo, tentokrát to bylo akorát.

zde si můžete přečíst rozhovor s Danem Boecknerem

Info

Handsome Furs (ca)
17. 7. 2019 MeetFactory, Praha

foto © Libor Galia

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.