Články / Sloupky/Blogy

Nick Cave a Warren Ellis o zmaru a odchodech

Nick Cave a Warren Ellis o zmaru a odchodech

Veronika Mrázková | Články / Sloupky/Blogy | 03.03.2021

OHODNOŤTE DESKU

Z nové desky Nicka Cavea mrazí, což při jejím názvu asi nepřekvapí. Hypnotický témbr Cavea předurčil k roli smutného vypravěče a materiál vzešlý během pár dní lockdownu situaci neodlehčí. S dlouholetým pracovníkem a spoluhráčem z The Bad Seeds se dotýká bolesti v mnoha podobách. Melodie mají houpavý, často repetitivní ráz, některé jsou holé jako únorové koruny stromů. Jiné zase ponuré jako únorová zima. A když vynikne smyčec Warrena Elise, vše ještě zvážní. Jeho tahy v Old Times evokují hejna ptáků, co plavou vzduchem nad hladinou řek. Nechybí ani chorály. Poprvé zazní přímo v titulní písni Carnage, ve které Cave zpívá: "This song is like a rain cloud that keeps circling overhead. Here it comes around again."

Z desky ční fatalismus i sentiment. Koneckonců, výmluvné jsou už názvy skladeb: Hand of God, Old Times, Lavenders Field, Balcony Man. Všechny staví na pocitech a obrazech. Vrcholu docházíme v kontrastní skladbě White Elephant. Je do ní vetkaná květnatá symbolika bílého slona a zároveň odkazuje k hnutí Black Live Matter: "I'll shoot you in the fucking face... Just for fun...for free..." Přímočaré výhrůžky pak náhle střídá gospelová koncovka: „The time is coming, for the kingdom in the sky.“

Není to poprvé, kdy Cave tvoří pouze v duu, jen s Warrenem Ellisem za sebou mají mnoho soundtracků (Za každou cenu, War Machine, Wind River, Králové). Ty jsou ale povětšinou romantičtější se zvonivými aranžemi, zatímco Carnage je prodchnutá zmarem, konečností a vírou. Sám Cave pak nazývá desku krásnou a brutální.

Světová média v recenzích akcentovala, že Carnage je překvapením. Vydání nikdo neavizoval a tvorba probíhala ve zrychleném režimu. Překvapit může i to, že tolikrát opakované, úsporné postupy neztrácí na síle. Slova o odchodu či smrti zazní nesčetněkrát, ovšem spíše než lítost slyšíme poezii a pochopení. Hora patosu je tak akorát vysoká.

Info

Nick Cave, Warren Ellis - Carnage (Goliath Enterprises Limited, 2021)
web

foto © Joel Ryan

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #82: Otevřete si okno

Michal Pařízek 01.07.2022

„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.

Za polárním kruhem hudby (Kora et le Mechanix)

prof. Neutrino 24.06.2022

Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.

Preview: Crime & the City Solution

redakce 21.06.2022

Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.

Vstupní prohlídka: Tramhaus (nl)

redakce 20.06.2022

Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.

Šejkr #81: Me miras pero no me ves

Michal Pařízek 17.06.2022

Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové,…

Ment 2022 – To nejlepší

redakce 13.06.2022

První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.

Primavera Sound 2022 – to nejlepší

redakce 06.06.2022

Tradičně vybíráme to nejzajímavější z prvního víkendu, legendy i nová jména, obsáhlý report s historkami čekejte v letním dvojčísle magazínu Full Moon.

Žibafýř švrňblón

Samčo brat dážďoviek 05.06.2022

Ve Full Moonu #133 vyšel obsáhlý rozhovor se sloveským svérázem, který si říká Samčo, brat dážďoviek, nádavkem přinášíme ještě jeho aktuální povídku Žibafýř švrňblón, již vytáhl ze svého závratného klobouk…

Šejkr #80: Něco divokého

Michal Pařízek 03.06.2022

Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný...

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace