Články / Reporty

Černočerná tma (Oddateee, Tummo a další v Rožnově)

Černočerná tma (Oddateee, Tummo a další v Rožnově)

Shaqualyck | Články / Reporty | 03.04.2014

Vyznavači temné strany síly si poslední březnovou sobotu dali dostaveníčko v rožnovském Vrahu. Legendární DIY instituce prochází rekonstrukcí a kvalitu nových oken se zdejší tým rozhodl otestovat koncertem, jehož početný line-up sliboval slzy, pot a krev. Hrát se začalo už před devátou, přece jen pět kapel je pět kapel a bez špuntů do uší by spořádaní obyvatelé přilehlého satelitu měli pro nekonečnou horečku sobotní noci pochopení jen chvíli. Když jsem dorazil, místní Mushrooms of Yuggoth byli zrovna v nejlepším, sál se pozvolna zaplňoval, syčely první lahváče. Hrubozrnná, ale melodická tvrďárna mě chytla na první dobrou, snad jen lopata by zasloužila víc prostoru. Sošný basák promine, ale kytara s bicíma vypadali, že si v pohodě vystačí sami. Komunikaci frontman omezil na nedbalé „Dik!“ a jelo se dál.

Vrchol večera přišel hned s druhou položkou programu. Dlouhá přestavba pódia měla svůj důvod, stejně tak tma, kterou blikající kontrolky aparátů prosvětlovaly jak houfy sjetých bludiček. K tomu válející se oblaka mlhy z agilního kouřostroje a skřehotavá zaklínadla místo zpěvu. Po vzoru Pattonova Tomahawku tam hoši na úvod šoupli rituální indiánskou znělku. A pak to přišlo. Předsunutá basa zpod pódia dirigovala dva kytarové černokněžníky. Rytmus bicích nepravidelně probublával skrze ambientní hlukovou bažinu, zkázu dokonávaly zhoubné elektronické pazvuky. Jako když na vás v lese mrkne nahá holka, která se přesně za dvě pikosekundy promění ve vlkodlaka a rozsápe vás. Chyběla jen komiksová bublina s typicky saudkovským „Arrrggh!“ Blues for the Redsun zhudebnili temnotu a kdo si doma zapomněl hnědé bezpečnostní trenky, měl problém.

V pauze jsem zkoukl vylepené fotky na chodbě a vyslechl úryvek debaty o klíčení semínek. Označení „Stoned Night“, kterým pořadatelé sobotní večer dekorovali, lze vykládat různě, což potvrdila i hlavní hvězda večera, americký rapper Oddateee, když v závěru svého setu nasypal do davu něco slov o „first class quality weed“. S kytaristou/basákem tvořili totálně nesourodou dvojku. Tmavý klobouk s širokou krempou a šála na jedné straně, potetovanej polonahej divočák z Bronxu na té druhé. Žádná bižutérie, žádné bitchezzz. Po intru s Iron Manem (ano, i na Black Sabbath došlo) odpálil Oddateee parádu 1973 a s řezanými riffy v zádech ukázal, jak taky může vypadat hip hop.

Takhle zvláštní beaty na MTV neuslyšíte, o nekompromisně hulákavé flow nemluvě. Mezi songy střídal čapky, hovořil o lásce, lidech a muzice, prostě o tom, o čem podle něj ten skutečný, ryzí hip hop je. Na můj vkus ale zbytečně tlačil na pilu. Nešlo o pozérství, ale scházela tomu větší přirozenost. S posledním trackem se kytarista vydal do davu a po čtyřiceti minutách promíchávání publika Oddateee vše utnul s tím, že už si svoje odehrál. Nakonec ale kývnul na přídavek. Lidi si řekli o Ricans a přiznám se, že teprve tady mě neposedný křikloun svým uvolněným projevem přesvědčil. Minifestival otrlého posluchače jsem uzavřel s brněnskými Tummo. Bytelný zvuk, kytara jak břitva a hrůzyplný vokál zpod hřívy tyčícího se obra. Přílivová vlna je slabé slovo. Möbius zo Žiliny příště. Hodina pokročila a na jeden večer bylo hlukové terapie až až.

Info

Oddateee (us) + Tummo + Blues for the Redsun + Mushrooms of Yuggoth + Möbius (sk)
30. 3. 2014, Vrah, Rožnov pod Radhoštěm

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.