Články / Reporty

Cesta do hlubin gruzínské duše - Didgori

Cesta do hlubin gruzínské duše - Didgori

Barka Fabiánová | Články / Reporty | 31.10.2014

Málokdo asi ví, že založení prvního gruzínského sboru lidových písní inicioval český pěvec Josef Navrátil alias Ratili, který v Gruzii dlouhodobě působil. A zdá se, že i po téměř 150 letech je české publikum gruzínskému polyfonnímu zpěvu stále nakloněno. Pěveckému sboru Didgori, který vystoupil dne 30. října v prostorách Muzea hudby v rámci festivalu Struny podzimu, totiž aplaudovalo několik desítek nadšených diváků.

Na počátku možná nebylo slovo, ale tón. Alespoň v Gruzii, kde děti zpívají dříve, než se naučí mluvit. Spolu s Arménií patří Gruzie k nejstarším křesťanským zemím, které jsou neustále ohrožené silnějšími sousedy. Vše zlé je ale k něčemu dobré a permanentní potřeba obhajování vlastní kultury posiluje národní identitu. Gruzínská polyfonie je od roku 2001 součástí seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a není divu. Když poprvé uslyšíte mnohohlasý zpěv a cappella, který je pro evropské ucho poněkud netypický, jste ohromeni.

Didgori se pojmenovali podle posvátné hory v západní Gruzii, na jejímž úpatí se v roce 1121 odehrála významná bitva. 12 mužů v tradičních černých krojích sestávajících ze dlouhých kabátů se zdobením na hrudi a stříbrnou dýkou zvanou kama u boku, hrdě nastoupilo na pódium Muzea hudby na pražské Malé Straně. Jeden z nich nejdříve pozdravil diváky v češtině a pak už v angličtině uvedl první set písní. Bloků bylo celkem pět, každý čítal čtyři písně z nejrůznějších oblastí.

Dozvěděli jsme se, že se gruzínská polyfonie dělí na západní a východní a obě oblasti mají specifické varianty. Základ polyfonie z východních oblastí je často tvořen tím, že několik zpěváků drží basový tón (tzv. dron), nad kterým se proplétají hlasy v opakujících se smyčkách. Západní regiony pak staví spíše na synchronní polyfonii tří hlasů. Zcela specifickým způsobem zpěvu je pak jódlování zpívané fistulí a bohaté na ornamenty zvané krimanchuli ze západní oblasti Guri.

V Gruzii se zpívá při nejrůznějších příležitostech a i koncertní program byl sestaven tak, aby zazněly písně světské i církevní. Zpěváci se různě přeskupovali, zpěv zněl občas jako dialog, občas jako hádka, někdy jste se v souhře hlasů ztráceli, pak zas nacházeli. Většina písní byla a capella, rytmiku občas podpořilo tleskání, dvě písně pak jeden ze zpěváků doplnil hrou na tradiční drnkací nástroj čonguri. Závěrečný aplaus nebral konce, Didgori tak byli nuceni přidávat. Na závěr jsme se tak dočkali i neoficiální hymny Gruzie a ukázek tance.

Igor Stravinsky v roce 1990 v rozhovoru pro Los Angeles Time prohlásil, že v tradiční gruzínské hudbě nachází více hudebních nápadů než v té současné. Nezbývá než souhlasit a doufat, že podobně hudebních zážitků bude přibývat. Písně by totiž neměly umírat, ale žít navěky.

Info

Struny podzimu: Didgori (ge)
31. 10. 2014, Muzeum hudby, Praha
foto © didgorilebi.ge

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace