Články / Recenze

Cesta ke světlu je na dohled (Enter Shikari)

Cesta ke světlu je na dohled (Enter Shikari)

Martin Řezníček | Články / Recenze | 05.12.2017

Po prvním poslechu novinky britských Enter Shikari můžeme velmi snadno podlehnout dojmu, že se kapela dala na scestí žánrových experimentů a proměn. Doposud dominantní vliv posthardcoru a eletronicoru byl věrolomně vystřídán synthpopem a rockem. Kdysi zneklidňující syntezátory občas přecházející do temného diska se teď harmonicky mihotají nad potlačenými kytarami a zpěv se slušňácky distancuje od dřívějšího obhroublého řevu. Když se však prokoušeme celou diskografií, narazíme na nejednu píseň podobného ražení – třeba hned na skladbu Jonny Sniper z debutu Take to the Skies. O žádnou zásadní změnu se tedy nejedná, rozdíl je hlavně v tom, že na The Spark je „toho růžového“ najednou prostě víc.

Brzy navíc vyjde najevo, že hezké melodie tu maskují složité příběhy a hledání úniku z přetechnizovaného a zběsile tepajícího světa v Live Outside je jen první kapitolou. V těch dalších se frontman Rou Reynolds svěřuje s pocity z doby, kdy intenzivně bojoval s úzkostnou psychózou, chronickou nespavostí a panickými záchvaty – hojně citovaná pasáž z An Ode to Lost Jigsaw Pieces hovoří sama za sebe: „But in my chest there's a thundering pain/ It feels like God's in there, having a migraine.“

V Undercover Agents pak vše shrnuje prostým: „I'm so done with the pressure.“ Potřeba zapět ódu na krásu přírody a povznášející momenty v ní strávené jsou najednou dokonale pochopitelné. A k problémům osobním se musí připočíst i ty politické. Reynolds se kriticky vyjadřuje k brexitu, když Take My Cuntry Back přímo odkazuje na jedno z hesel jeho zastánců: „Don't wanna take my country back / I wanna take my country forward.“ Punkový rytmus a stadionový refrén navíc na chvíli mažou zdání vyměklosti, což na desce dokáže zopakovat už jen Rabble Rouser se svým toxickým beatem a textem trefujícím se do rockových hvězd.


Páté album Enter Shikari je ve srovnání s předchozími nahrávkami mnohem osobnější a procítěnější. Rou Reynolds o něm prohlásil, že jeho název (jiskra) pro něj znamená nový začátek – a především cestu z temnoty ve chvíli, kdy se všechno kolem bortí. Proto převaha optimistických melodií, které mají vyjadřovat dnes tolik potřebnou naději. Zcela vyhráno není, cesta ke světlu je ale na dohled. Teď ji ještě bezpečně projít.

Info

Enter Shikari - The Spark (Pias, 2017)
www.entershikari.com

Live: Enter Shikari (uk)
9. 12. 2017 18:00
Lucerna Music Bar, Praha
www.facebook.com/events/471511409868742

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.