Články / Reporty

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová | Články / Reporty | 02.12.2019

Ocitli jste se v labyrintu, sděluje nám hlas, který zosobňuje vyzáblý mužík v křiklavě červené košili, stříbrných pantalónech a černém fraku. Na hlavě má cylindr, pleť důkladně přepudrovanou a v očích výraz, kterým probodává každého z nás. Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku. Stojíme tedy ve třech řadách nad sebou jako v kruzích nějakého post-industriálního pekla a nevíme co, nás čeká.

Experimentálně elektronické duo Amnesia Scanner mutuje klubovou hudbu do pokřivené podoby a jejich vizuály vypadají, jako by někdo slil celý obsah internetu a nechal jednotlivé pixely interagovat. Všechny svoje skladby tagují iniciálami AS a svoji tvorbu zásadně nevysvětlují. Dlouho se publicitě vyhýbali úplně, což dalo vzniknout nejrůznějším spekulacím. Show s názvem Anaesthesia Scammer je součástí doprovodného programu k výstavě Latent Being tureckého multimediálního umělce Rafika Anadola. Ten v prostorách bývalé elektrárny vytvořil umělou bytost, která reaguje na pohyb návštěvníků vybavených čipovou kartou.

Lidská mysl operuje v příbězích. Všichni visíme na rtech vypravěči, ačkoliv jeho slova duní z reproduktorů zavěšených někde nahoře. Říká nám, že ještě držíme v ruce klubko s nití, kterou si značíme cestu. V tu chvíli se ještě můžeme otočit a vrátit se zpět na zemský povrch. Ale kdo by se otáčel, příběh pokračuje dál. Je to dobře známý příběh o dospívání a s tím spjatými útrapami. Jeho hrdina má problémy s pletí i se spolužáky ve škole, chce prostě být sám sebou a ne.... Vypravěč se na moment zastaví. Klubko s nití je pryč, nezbývá než pokračovat hlouběji do labyrintu.

Vysoko na kovovém podstavci v čele pódia trůní Oracle, stroječek s červí hlavičkou pokrytou oranžovým blobem, připomínajícím stavební helmu – kdyby byla z rosolu. Mechanický červík otvírá bezzubá ústa, jako by zpíval, zatímco rosolovitý blob se nafukuje a splaskává jako horká láva. Oracle je post-bytost obývající hlubiny komplexního vesmíru Amnesia Scanner. Jeho počítačový hlas se objevuje na jejich nahrávkách a má být pro posluchače rozpoznatelný – měli by poznat Oracle, „stejně jako poznají Nicki Minaj nebo Johna Lennona,“ řekli Ville Haimala a Martti Kalliala v rozhovoru pro The Fader. Oracle je zároveň dospívajícím protagonistou příběhu. Celé představení lze tedy vnímat jako snahu dát mu historii a tím ho polidštit. Každý z nás je Oracle, říkám si asi půl minuty před tím, než to vysloví vypravěč.

Na cestě po labyrintu nás doprovázejí i další dvě postavy, které jinak spíše divadelnímu představení dodávají hudební složku. Jako první se objeví kytarista v dlouhém koženém kabátu, pod kloboukem mu splývají dlouhé vlasy. Působí dojmem, že by nejraději hrál zády k publiku, jenže to ho obklopuje kolem dokola. Vzhledem i vystupováním mi připadá jako Buckethead, tvář má bledou a rty úzké, jako by to byla maska. Zvuk kytary se utápí v elektronice, teprve při jeho závěrečném výstupu na chvíli utichne vše ostatní a prostorem se rozezní kytarové tóny. Jako poslední se představí zpěvačka, která je s tyrkysovými vlasy a výrazným makeupem jakousi futuristickou verzí mladé Niny Hagen. Chrlí ze sebe zpěv způsobem zároveň zlověstným, i krásným.

Najednou jsme uprostřed labyrintu. Je konec. Spadla by opona, kdyby tam nějaká byla. Ale potlesk je trochu rozpačitý. Ačkoliv nikdo nevěděl, co očekávat, asi všichni čekali trochu víc – možná víc akce, určitě víc hudby. Očekávali jsme více chaosu, který nikdy nenastal.

Info

Anaesthesia Scammer by Amnesia Scanner
0. 11. 2019 Kraftwerk, Berlín

foto © Facebook Amnesia Scanner

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Spodky, esa, polské trumfy (Nowa Muzyka 2021)

Radka Bednarzová 03.08.2021

Jako z jiného světa působí sportovní hala Spodek ve tvaru disku, těžko uvěřit tomu, že brutalistní budova oslavila padesát let. Na co se tančilo, kde byl chill?

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace