Články / Reporty

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová | Články / Reporty | 02.12.2019

Ocitli jste se v labyrintu, sděluje nám hlas, který zosobňuje vyzáblý mužík v křiklavě červené košili, stříbrných pantalónech a černém fraku. Na hlavě má cylindr, pleť důkladně přepudrovanou a v očích výraz, kterým probodává každého z nás. Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku. Stojíme tedy ve třech řadách nad sebou jako v kruzích nějakého post-industriálního pekla a nevíme co, nás čeká.

Experimentálně elektronické duo Amnesia Scanner mutuje klubovou hudbu do pokřivené podoby a jejich vizuály vypadají, jako by někdo slil celý obsah internetu a nechal jednotlivé pixely interagovat. Všechny svoje skladby tagují iniciálami AS a svoji tvorbu zásadně nevysvětlují. Dlouho se publicitě vyhýbali úplně, což dalo vzniknout nejrůznějším spekulacím. Show s názvem Anaesthesia Scammer je součástí doprovodného programu k výstavě Latent Being tureckého multimediálního umělce Rafika Anadola. Ten v prostorách bývalé elektrárny vytvořil umělou bytost, která reaguje na pohyb návštěvníků vybavených čipovou kartou.

Lidská mysl operuje v příbězích. Všichni visíme na rtech vypravěči, ačkoliv jeho slova duní z reproduktorů zavěšených někde nahoře. Říká nám, že ještě držíme v ruce klubko s nití, kterou si značíme cestu. V tu chvíli se ještě můžeme otočit a vrátit se zpět na zemský povrch. Ale kdo by se otáčel, příběh pokračuje dál. Je to dobře známý příběh o dospívání a s tím spjatými útrapami. Jeho hrdina má problémy s pletí i se spolužáky ve škole, chce prostě být sám sebou a ne.... Vypravěč se na moment zastaví. Klubko s nití je pryč, nezbývá než pokračovat hlouběji do labyrintu.

Vysoko na kovovém podstavci v čele pódia trůní Oracle, stroječek s červí hlavičkou pokrytou oranžovým blobem, připomínajícím stavební helmu – kdyby byla z rosolu. Mechanický červík otvírá bezzubá ústa, jako by zpíval, zatímco rosolovitý blob se nafukuje a splaskává jako horká láva. Oracle je post-bytost obývající hlubiny komplexního vesmíru Amnesia Scanner. Jeho počítačový hlas se objevuje na jejich nahrávkách a má být pro posluchače rozpoznatelný – měli by poznat Oracle, „stejně jako poznají Nicki Minaj nebo Johna Lennona,“ řekli Ville Haimala a Martti Kalliala v rozhovoru pro The Fader. Oracle je zároveň dospívajícím protagonistou příběhu. Celé představení lze tedy vnímat jako snahu dát mu historii a tím ho polidštit. Každý z nás je Oracle, říkám si asi půl minuty před tím, než to vysloví vypravěč.

Na cestě po labyrintu nás doprovázejí i další dvě postavy, které jinak spíše divadelnímu představení dodávají hudební složku. Jako první se objeví kytarista v dlouhém koženém kabátu, pod kloboukem mu splývají dlouhé vlasy. Působí dojmem, že by nejraději hrál zády k publiku, jenže to ho obklopuje kolem dokola. Vzhledem i vystupováním mi připadá jako Buckethead, tvář má bledou a rty úzké, jako by to byla maska. Zvuk kytary se utápí v elektronice, teprve při jeho závěrečném výstupu na chvíli utichne vše ostatní a prostorem se rozezní kytarové tóny. Jako poslední se představí zpěvačka, která je s tyrkysovými vlasy a výrazným makeupem jakousi futuristickou verzí mladé Niny Hagen. Chrlí ze sebe zpěv způsobem zároveň zlověstným, i krásným.

Najednou jsme uprostřed labyrintu. Je konec. Spadla by opona, kdyby tam nějaká byla. Ale potlesk je trochu rozpačitý. Ačkoliv nikdo nevěděl, co očekávat, asi všichni čekali trochu víc – možná víc akce, určitě víc hudby. Očekávali jsme více chaosu, který nikdy nenastal.

Info

Anaesthesia Scammer by Amnesia Scanner
0. 11. 2019 Kraftwerk, Berlín

foto © Facebook Amnesia Scanner

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...