Články / Recenze

Chlév, hovno i Bůh (Zdeněk Volf)

Chlév, hovno i Bůh (Zdeněk Volf)

Libor Staněk | Články / Recenze | 26.01.2018

Zdeněk Volf ve své nové sbírce Před modlitbou přiložím pokračuje v poetice, která na první pohled spojuje téma ruralismu a křesťanské spirituality. Ostatně sám Volf vydal před sedmi lety komponovaný výbor poezie autorů s příznačným názvem Chlévská lyrika, zaměřující se na duchovní soužití lidí a jejich domestikovaných živitelů či pomocníků.

Volf svůj básnický svět nechce uzavírat před technologickými nástrahami moderního světa. Na zahradě tak při sběru třešní nachází pohozené mobily a občanky, na obloze sleduje prohánění stíhaček nebo ve chvíli samoty přechází na mail, aby reflektoval plytkost bulvárních článků. Jako by tento starý svět venkova, opanovaný klidem a pomalým plynutím času, skrze básníkovy verše postupně vymíral. Pro sbírku je ostatně příznačný smysl pro narušování venkovské idyly.

I přesto má Volf spoustu záchytných bodů, ve kterých tento skrytý řád nachází. Je to především rodinný kruh a zejména dcera Dominika, kterou básník vnímá v její nové životní situaci. Dále jsou to vzpomínky na řadu přátel, jimiž autor stránky doslova zahlcuje. Do této kategorie spadají hlavně čeští umělci, ke kterým Volf pociťuje osobně důvěrný vztah, narazíme tu na I. M. Jirouse, P. Zajíčka, J. E. Friče nebo na bratry Reynkovi. Při opětovném čtení se tyto vzpomínky stávají jakýmisi deníkovými záznamy, můžeme je vnímat i jako ztišené rozmluvy s mrtvými nebo pomalu odcházejícími. Tady bývá lyrická složka přebita popisnou řečí: „Včera večer/ vyzval Ivan/ před svým autorským čtením, abychom ti dali kus sebe.“ Volf si i v těchto vážných situacích umí udržet odstup a vtipně ironizovat posvátnost daného momentu: „V zahradě/ zvečera/ rozečetl jsem Magora./ Dost dobrý,/ řek jsem si pro sebe,/ jak kdysi na záchodku/ Magor mně.“


Autorova poezie je dokladem toho, že literární underground, pojící se na Volfův příklon k živelně neotřelé řeči, byl vždy spojen s katolicky orientovanou poezií. Ve Volfově sbírce můžeme nalézt obě básnické roviny, které se ve velmi úsporných básních doplňují s rurální tematikou. Zemitost, ironie a civilnost Volfových veršů je zde až v barokních kontrastech namixována s potřebou elegičnosti, prožité tradice a duchovního přesahu. Vždyť i hovno ve chlévě stvořil Bůh.

Info

Zdeněk Volf – Před modlitbou přiložím (Protimluv, 2017)
www.protimluv.net/ZdeněkVolf

foto © Café Fra

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Písně, které chceš obejmout (Adrianne Lenker)

Jiří Přivřel 02.12.2020

To, co by u jiného mohlo být jen skicou, stává se tady hotovou a hodnotnou nahrávkou.

Přiznaná posedlost Depeche Mode (Greg Puciato)

waghiss666 01.12.2020

Greg Puciato není druhý Mike Patton, ani si to nemyslí, na rozdíl od velkohubých onanií recenzentů, z nichž jeden poslal album do světa dřív, než ho svět měl slyšet.

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.