Články / Sloupky/Blogy

Chodím po… Colours II.

Chodím po… Colours II.

Kateřina Cumin | Články / Sloupky/Blogy | 19.07.2019

Za oknem letí chmýříčko. Pomalu, plavně, vzduch se tetelí jihem, voda je cítit rybami. Bydlím u zapomenuté železniční zastávky, vede tu ulice Topolová, jakoby do lesa. Tohle ulice nedělají. Na jednom stromu je napsané: Tady prcaj lidi. I stromy.

Cestování hromadnou dopravou po Ostravě je zábava svého druhu. Pečlivě naplánované rekonstrukce místních tepen zajistí průjezd místy, o kterých jste netušili, nové perspektivy. Vystoupím na Náměstí republiky, vedle je krámek Potraviny. Od osmi do osmi. V řadě přede mnou stojí paní, má zvláštně nakasaný obličej, jako někdo z úchylného komiksu. „Ale musíš mi zavolat, dát mi vědět, já pak vstanu a udělám to. Podniknu prostě kroky, které se ode mě očekávají.“ Otočí se na svou dcerku, která křivě přešlapuje vedle ní, nevidí ani na první poličku s lízátky. „Drž hubu, fazole, nebo ti jednu fláknu.“ Prodavačka se dívá na mě, ráda by slyšela, co si budu přát, co bych koupil v tuto denní hodinu. „Modré gauloisky.“ Pátravě se na mě podívá. „Tak to nemáme.“ V Ostravě jsou místa, která odkazují na minulé dekády do té míry, že projít dveřma do roku osmdesát dva není problém. Nemluvě o tom, kam odkazuje podnik Metro bar pod Frýdlantskými mosty. Ženy, které tam pracují, jsou androidi. Ptala jsem se.

fotogalerie z druhého festivalového dne sledujte zde, tady i tu

V areálu je to zvláštní. Lidé všeho druhu a všech barev se baví podle svého, potkávám ty, které bych tu nečekala z politických názorů, i ty, které bych nečekala kvůli životnímu založení. Ulice pod těmi největšími věžemi je plná, diskotéky křičí. Zvukovka Uniform je natolik nechutná, co se týče fyzické bolesti, že musím pryč. U Maryčky, kavárny před areálem, což je velmi dobré zákoutí pro chvíle tyto i následující, sedí lidi z okruhu skupiny Sheeva Yoga. Bavíme se o místní kultuře. Vedle nás ladí kapela. Pak začne. Refrén: Chleba namazaný hovnem. Tupě se směju. Ale přemýšlet se dá nad ledasčím.

Tančím u Floexe a pokradmu se dívám na holku vedle mě. Sleduju ji už několik let, nepotkáváme se vůbec, a ukradla bych ji duši, kdybych ji řekla, že ji chci. Floex má balonky, já ne. Uteču, u Světa techniky promítají Most. Sednu si k vozíčkáři. Jmenuje se Patrik. Konečně se cítím mezi svými. Říká: Ahoj, to sem rád, že tu seš. Je to hlína. A já: Je, ale místy hodně smutná, ne. A on: Jo! A to se mi líbí nejvíc. Dám mu pusu a jdu pryč. I ženy vozíčkárů jsou háklivé na své… chovance. Odchovance. Lásky. To bude vono.

Info

foto: Petra Vavrečková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Žebříčky Full Moonu: koncert/festival roku 2019

redakce 18.01.2020

Na které akce nezapomeneme ještě dlouho a na které nikdy? Redaktoři Full Moonu rekapitulují nejlepší koncerty a festivaly.

Žebříčky Full Moonu: objev roku 2019

redakce 17.01.2020

Kdo se prohnal po hudebním nebi jako kometa a koho určitě velká budoucnost teprve čeká? Objevy roku podle redakce Full Moonu.

Žebříčky Full Moonu: videoklip roku 2019

redakce 16.01.2020

Některá muzika je fajn, když prostě jen zavřete oči, a na některou se i dobře dívá. Nejlepší klipy podle redaktorů Full Moonu.

Žebříčky Full Moonu: song roku 2019

redakce 15.01.2020

Hraje vám v uších celý den, týden, dokonce, i když vám nehraje v uších nic. Redaktoři Full Moonu hledali zásadní songy roku.

Preview: Eurosonic 2020

David Čajčík 14.01.2020

Jsou festivaly pohodové, jsou festivaly stresující. Francouzský black, britský soul i post-punk. Nudit se nebudeme.

Žebříčky Full Moonu: album roku 2019

redakce 14.01.2020

Nečekané, očekávané, plné emocí, syrové i surové. Redaktoři Full Moonu i jejich blízké okolí rekapitulují hudební rok 2019.

Žebříčky Full Moonu: kapela roku 2019

redakce 13.01.2020

Redaktoři Full Moonu opět rekapitulují svoje hudební zážitky a v tradiční bilanční soutěži se můžete ohlédnout s nimi.

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 10.01.2020

První příčky v žebříčku nejlepších lonských domácích a zahraničních alb podle redaktorů Full Moonu. Kdo stanul nejvýš?

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 09.01.2020

Výroční bilance a balance přináší druhé místo v kategorii nejlepší domácí a zahraniční deska. Stříbro se (za)leskne?

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 08.01.2020

Třetí kolo bilancování redaktorů Full Moonu znovu přináší jedno domácí a jedno zahraniční album. Kdo bere bronz?