Kateřina Cumin | Články / Sloupky/Blogy | 18.07.2019
Protože moje práce v rámci Full Moonu je v redakci Nad dopisy čtenářů, musím hned zkraje vyřešit jednu obligátní. Mám pár kamarádů, a jo, jsou to všechno muži, kteří pořád papouškujou, že Pohoda je lepší než Colours. Lajnapem především, říkají mi to na potkání každý rok a u každé příležitosti, ale vlastně ani na jeden z festivalů nejezdí. Podle mě je to pohlavím, genetickou dispozicí a tím, paradoxně, že jsou ze severní Moravy. O tom něco vím. Co nevím, co neumím, je schopnost vědět předem, jaké co bude. Ale umím číst. „První dáma popové revolty,“ prohlašovali Colours o Mø. Otázka je, jak dlouho ta revolta trvá, když tu hraje po pěti letech podruhé, o jaké hnutí jde a jak hodně nebezpečná revolta to bude. Nadsázka vs. marketing. Kalhotky mají stejnou gumu jako trenýrky a rakvička v cukrárně jede stejnou rychlostí jako ta na cintorín v Porubě. „Přidrzlá panna podruhé na Colours. Festival ohlásil zpěvačku MØ, elektropopovou fantazii,“ psala média. Hm.
Richie Hawtin na druhé největší stagi byl osobitý tah. Pro nahodilé posluchače žádné terno, ti do atmosféry nepřidají nic a přelejou se jinam, taky brzdí tancechtivé. Navíc poměrně chladné techno není pro každého. Mám ráda Hawtina a není to proto, že jeho beatové linky jsou jako syrové mrdání v pět ráno u kolejí. Rosa je na dosah, přesto daleko, myšlenky někde mezi tím, o dalším nevím. Prostě techno. Zvuk byl pěkný, jako když si zlomíte nehet o kolejnici a zazvoní to o kilometr dál. Ozvěna lásky nebo tak něco.
fotogalerie z festivalu najdete zde, ale i tady a tu
MØ. Líbí se mi, když se někdo snaží ovládnout prostor, který je mu velký jako seprané gaťky. Když zpívala Prosím, zůstaneš, aspoň než zapadne slunce? byla jsem už dávno na cestě do jejího srdce. Bylo to kapku dýchavičné, na druhou stranu to, co tam předváděl režisér s živými záběry na projekčních plochách za ní, bylo dojemné. Velmi civilní, velmi sexy. Černobílý hajtek.
Mikrospánek, proberu se v knajpě u Husova sadu, troleje ještě nejedou. Kluk říká: „Seš namrdaná?“ Ona živě mžourá, má třpytky pod očima, které ještě hodinu předtím znamenaly štěstí, teď už jsou jen rozmazanou otázkou.
Festivaly se liší headlinery, ale daleko spíše tím, čím se člověk dostane do nějaké úrovně spokojenosti. Ta není ukazatelem kvality obecné, ani osobní. Message.
Colours of Ostrava
18. 7. 2019, Dolní Vítkovice, Ostrava
foto © Petra Vavrečková
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.