Články / Reporty

Člověk se nestačil divit (Tombs)

Člověk se nestačil divit (Tombs)

woko | Články / Reporty | 24.04.2015

Teethgrinder jsou relativně mladá kapela. Nizozemská čtveřice existuje teprve od roku 2013 (na troskách DrDoom a Greyline), ale o jejich grindcoru je slyšet stále víc. Příští měsíc jim vychází první dlouhohrající deska Misanthropy, která pomalu sbírá nadšené recenze, a naživo formu potvrdili. Podobně jako třeba švédští No Omega si zakládají na tom, že svět je samá hrůza a bahno a že stejně všichni skončíme v pekle. A jejich hudba by u toho zněla tematicky. Nejde jen o zuřivou palbu riffů a kopáku, Teethgrinder zabrousí i do crustu nebo power violence, takže o strukturu a dynamiku není nouze, několikrát bych přísahal, že hrají brutální covery Converge a Trap Them. Po čtyřiceti minutách se dostatečně propocení Holanďané za nadšeného potlesku sbírají, lepší pozvánku na Obscene Extreme nemohli dát. O těch ještě uslyšíme.

Počerněný thrash metal Black Anvil znamenal kožené vesty, nášivky a vysoké boty. Sourozencům Tombs z New Yorku loni vyšlo album Hail Death, a i když to vidí stejně černě jako Teethgrinder, jejich zvuk se misí s epičtějšími polohami power metalu, představte si hudbu k jezdcům apokalypsy. Bohužel naživo hudba nedohnala studiové nahrávky, ve Vopici to bylo jakési ploché. Nicméně kapela si hraní užívala, a i když kytaristi vpředu se tvářili vážně a zahloubaně, pokérovaný bubeník se šklebil na všechny strany. Čtveřice nedala prostor ani na potlesk, po posledním dvouminutovém sólu to zabalila.

V poněkud ponuré atmosféře poloprázdného klubu se Tombs nechtěli moc zdržovat. Bez větších pomp začali hned hrát, člověk se nestačil divit, že vysočanský klub zeje prázdnotou. Loňské Savage Gold sbíralo osmičky a devítky, kde se dalo, a Tombs patří mezi zvučnější jména scény. Hora svalů jménem Mike Hill se opřel jednou nohou o odposlech a Tombs předvedli parádní výkon. Pětice ponořená do hutného black metalu s příměsí sludge hrála hlavně z poslední desky, Legacy, Seance nebo Thanatos rozpohybovaly i hlouček přítomných. Mezi skladbami se neozvaly žádné ovace a po poslední skladbě kapela ani nepřemýšlela, jestli má přidávat. Dotleskáváme dva, tím druhým je kytarista Teethgrinder. Bojím se, že je to na dlouho, co jsme tu Tombs viděli. A to je setsakramentská škoda.

Info

Tombs (us) + Black Anvil (us) + Teethgrinder (nl)
22. 4. 2015 Modrá vopice, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.