Články / Sloupky/Blogy

Fanouškovská #1: Motörhead

Fanouškovská #1: Motörhead

apx | Články / Sloupky/Blogy | 08.09.2012

(Píše se prosinec 2010.)

Je to dva roky, co Motörhead vydali desku Motörizer. Zrovna jsem pro Reflex psala noticku „U vytržení“ a z více důvodů mi přišlo vtipné dostat tam právě Lemmyho. Motörizer je moje suverénně nejoblíbenější deska od Ace of Spades a kompilačky No Remorse (1984). Od té doby mě nechali napsat jenom „Never more“.

1980, 1984, 1994, 2004... to je jedno. I v roce 2014 budou Motörhead znít furt stejně. Důkaz? Aktuální The Wörld Is Yours. Nemá cenu psát recenzi. Deset skladeb, stroj času, hurá zpátky do osmdesátek (nevím, jaké to tehdy bylo, jelikož mi byl rok). O čtvrtstoletí později: otvírák ze zlatého fondu (Born to Lose), čím větší klišé, tím větší nářez (Rock’n‘Roll Music), obvyklý rukopis (Bye Bye Bitch Bye Bye, Devils in My Head) a užitečná moudra strejdy Lemmyho (I Know What You Need, I Know How to Die). „Ten svět je fakt zkurvenej, mam to rád.“ Miluju Motörhead. V jejich světě je všechno tak jasné a jednoduché. Chlast, děvky, chlebíčky a rokenrol, nazdar hodiny.

Al Burian popisoval v jednom ze svých starších textů rozčarování nad „kultem“ týhle kapely a že aura, kterou kolem nich vytváří jejich pověst, je po letech už hrozně vyšeptalá. Well, Lemmymu je 448 let (podle kočičího kalendáře), takže nejspíš můžeme bejt rádi, že ještě neodešel do rokenrolovýho důchodu nebo za Elvisem, což by asi způsobilo větší rozčarování, ne-li rovnou definitivní vystřízlivění. Slovy Tonyho „Mr. Manchestera“ Wilsona: „Máte-li na výběr mezi legendou a pravdou, berte legendu.“

Poprvé jsem viděla Motörhead na festivale v Trutnově v roce 2004. I náš grafik tehdy na pódiu líbal jejich kopák, Lemmy dostal při koncertě kelímkem po hlavě a já si ze setu pamatuju akorát Ace of Spades a cover od Sex Pistols, jelikož jsme se tam se zpěvákem Vypsané fixy neuvěřitelně zřídili už když hráli Esgmeq a Sunshine. Naposledy jsem viděla Lemmyho před dvěma lety někde v Německu poblíž Frankfurtu, už přesně nevím, co to bylo za vidlákov, ale všichni tam na džískových vestičkách měli nášivky Kreator a Saxon. Taky si nepamatuju skoro nic kromě Ace of Spades a Rock Out (z tehdy nové desky) a toho, že padal sníh a letadlo pak mělo skoro půl dne zpoždění a mně bylo strašně blbě.

Je mi jasné, jak málo čtenářům se tímto trefuju do vkusu a dokonce ani nebudu tvrdit, že The Wörld Is Yours je deska röku. Není a považuji za vysoce nepravděpodobné, že by kdokoliv na přelomu let 2010 a 2011 konvertoval k heavy metalu. Ale co je dobré, zejména v tento sváteční čas, zdůraznit? Motörhead nám každé dva roky připomínají, že na světě, kromě všech globálních průšvihů a neschopnosti a neochoty je řešit a všeobjímající nespravedlnosti, pořád zůstávají taky chlast, děvky a chlebíčky. A rokenrol. The Wörld of Motörhead Is Yours. Proto tváří nové rubriky, která bude provázet Full Moon v příštím roce, je v prosinci Ian Fraser Kilmister aka Lemmy. Plynou z toho dále dva poznatky. Za prvé, budeme vycházet nejmíň celý příští rok. Za druhé, jsem z Motörhead opět u vytržení.

Info

Vyšlo ve Full Moonu #8> / 2010.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.

Šejkr na doma: Pal! Nepal!

Michal Pařízek 24.04.2020

Aktivity elit připomínají čím dál více scénu z Limonádového Joe: „Pal! Nepal! Pal! Nepal!“ Švejk se může jít klouzat a všechny další parodie také.