Články / Reporty

Co číhá Za dveřmi?

Co číhá Za dveřmi?

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 23.07.2014

Nejen hudbou v létě živ je člověk, okurková sezona nabízí i divadelní lahůdky. Kupříkladu od 14. do 18. července patřila dolní část Václavského náměstí již šestému ročníku mezinárodního festivalu pouličního divadla Za dveřmi. Letos vzdal poctu svobodě jako takové s vyjádřením speciální podpory nesnadnému boji prodemokratických iniciativ na Ukrajině. Nejen proto nemohl chybět soubor, který vznikl v devadesátých letech, kdy Ukrajina získala svou nezávislost. Teatr Voskresinnia představil v první festivalový večer své poslední pouliční představení To Meet Prospero. A jak název napovídá, došlo na Shakespeara.

William Shakespeare bývá častou krmí divadelního diváka. Některé porce jsou chutné, některé méně, některé mohou být na hranici poživatelnosti. Teatr Voskresinnia se nespokojil pouze s jedním Shakespearovým dílem, režisér Jaroslav Fedorišin stvořil koláž hned ze čtyř – Bouře, Snu noci svatojánské, Romea a Julie a Hamleta. Nelze popřít, že to byla zajímavá podívaná. Samozřejmě nechyběla zábavná pyrotechnika, pestré kostýmy a oheň. Prospero, ztěžka procházející kolem, polil benzínem, co se dalo. Během jeho vzpomínání se na scéně střídaly jednotlivé postavy, které namísto kompaktního děje spojují Prosperovy vzpomínky. Jako dobrý oslí můstek poslouží právě bouře, o kterou tu běží a která leccos spláchne a leccos vyplaví. Nic není zrovna opředeno tajemstvím, ale za to bezpočtem barevných konfet, které všichni vyhazovali do všech stran. Nadšení herci si nic nenechali pro sebe, mně dokonce rozdavačný Hamlet složil k nohám křížence rachejtle a dýmovnice, takže jsem se rázem ocitla za mlhou tak hustou, že bych ji těžko rozkrájela. Mořské obludy, svatojánské postavy jako vystřižené z obrazů kopistů Da Vinciho karikatur, chůdaři připomínající kostýmy Měsíčníka, Slunečníka i Větrníka, nehybné postavy zamračených válečníků a jejich dvourozměrní plechoví kolegové, ověnčení červenými lucerničkami. Moc toho nechybělo.

Teatr Voskresinnia zůstali věrní svému stylu bez ohledu na to, co se na poli pyrotechnickém i jiném za posledních dvacet let událo. O to kontrastnější podívaná čekala na diváky i náhodné kolemjdoucí další den, a to v podobě divotvorného světa Alenky v podání Amanitas Fire Theatre. Follow the White Rabbit. Běloskvoucí Salvi Salvatore byl dobrým králíkem, a když už byl vytažen z nory, mohl si vytáhnout nedobrovolníka z davu a bez zábran ho postříbřit. Šikovný stříbrňák točil se vším, s čím se dalo i nedalo, o sto šest. Nemusí pršet, jen když něco hoří. Skvělá ohnivá podívaná, podbarvená klasikou i progresivní eletronikou a doplněná podmanivým lesklým make-upem na přitažlivé téma, které bylo záminkou pro představení výbušného obludária. Početné publikum jásalo oprávněně. Dostali vše, co jen chtěli, a Lewis Carroll by snad prominul.

Aby z každého podivného soudku byl přítomen jeden zástupce, nelze vynechat představení Sómente, se kterým se ve čtvrtek večer představilo portugalské Teatro Só, sídlící v Berlíně. Po velkolepém kýči a high-tech Říši divů přišel na řadu poetický minimalismus jednoho herce na chůdách, kterému stačila opravdu velká lavička, hůl a pár rohlíků. Působivé představení o všech úskalích stáří, které vás vtáhne natolik, že máte pocit, že jste ho sledovali několik hodin, ač uplynulo jen třicet minut. Jedinečná interpretace starého člověka v podání Sergia Fernandese byla dotažena k dokonalosti maskou, jejíž výrobu má také částečně na svědomí. Kromě toho, že se ukázalo, jak univerzální rekvizitou může být takový rohlík, došlo i na to, jak tenká hranice může být mezi osamělostí stáří a bezprizorností žebráka. Všichni přece žebráme, akorát u toho většinou neklečíme a nemáme hadr přes hlavu. Chodí snad rozklepaní staříci krmit kachny k rybníku, protože je jim líto plovoucích opeřenců nebo okoralého pečiva? I těm nejvýmluvnějším se monolog začne zajídat, a tak vyrazí do ulic nebo ke stavidlu. A o tom to je.

Za dveřmi toho bylo letos opět požehnaně. Vybraná trojice může posloužit jako vzorek toho, co je na ulici k vidění. A proto netřeba nadávat, když v půlce července nešlapete v písku, ale chodíte po dlažebních kostkách. Za to je ale dobré mít na paměti, že ač se pro letošní rok Dveře zabouchly, za rok se zase otevřou.

Info

Festival pouličního divadla Za dveřmi
14. - 18. 7. 2014, Václavské náměstí, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sohnovo krasosmutnění na domácím ledě

Jiří Přivřel 05.12.2022

Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.

Stop Putinovi a sláva Ukrajine (Dakhabrakha)

Ema Klubisová 03.12.2022

Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.

Monkey Week 2022: Kousek srdce

Michal Pařízek 28.11.2022

Jeho zvědavost je upřímná a nenucená, v tu chvíli ještě netuším, že podobně milých lidí potkám spoustu. Jsem tu sotva hodinu a už se chci stěhovat...

Bonobo a jeho zlatý rez

Matej Kráľ 28.11.2022

Bonobo vyrátal zlatý rez klubového a kapelového zvuku. Vzišla z toho skvelá párty.

Alternativa 2022: Nové pohledy, staré základy

Jan Starý 27.11.2022

Alternativa vyniká přehledem o kontinentální scéně a dokáže nabízet jiné pohledy na starší přístupy. Ještě víc než loni ale chyběli mladí hudebníci a elektronika.

Možno sa už neuvídime (Injury Reserve)

Jonáš Sudakov 26.11.2022

Zamyslenejšie a atmosferickejšie pasáže predchádzajúcich päťdesiatich minút nahradili moshpity a skandovanie. Dôstojná rozlúčka s Injury Reserve.

Citový vyděrač Nils Frahm

Lukáš Grygar 25.11.2022

Podezřelý: Frahm, Nils, ročník 1982, státní příslušnost německá, žánrová „contemporary classical“. Už máte dostatek indicií?

Stále svěží šumperské blues (Blues Alive 2022)

Jiří V. Matýsek 21.11.2022

Letošek jako by startoval novou éru, uvolnění po covidové pauze bylo znatelné. Pokud byl jubilejní ročník prodchnut obavami o budoucnost, vyprodáním letoška byly rozptýleny.

Le Guess Who? 2022 – To nejlepší

redakce 15.11.2022

Kromě denního zpravodajství nabízíme tradičně stručný výběr z nejlepších koncertů, podrobnější reportáž najdete v lednovém Full Moonu.

Tolik sebevědomí i pochybností zároveň (Sudan Archives)

Jakub Béreš 15.11.2022

Místo R&B zpěvačky vyzařující klid připomínala rockstar, ve svých manýrách ale nikdy neošidila samotný pěvecký výkon.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace