Články / Recenze

██ ██████ ████ ████████ ████

██ ██████ ████ ████████ ████

Gobb Koitus | Články / Recenze | 27.03.2013

Můžeme kapelu, která nehraje striktně na 160 BPM, označit za black metal? Co to vlastně ten black metal je? Doopravdy všechny naše problémy zavinili komunisti? A není to všem u prdele?

Většina kapel tohohle ranku má pro mě stejnou funkci jako house a garage, v extrémních případech reggae. Pouštím si je z kompilací jako kulisu nebo se na ně před spaním zhulím, nevěnuju jim velkou pozornost, jména si nepamatuju. Nikdy jsem neposlouchal nalíčené norské lesníky a neplánuju s tím začínat.

Pak se najde pár nejlepších, které si oblíbím, v tomhle případě Liturgy, Wolves in the Throne Room a především Frantíka Alcesta, ke kterému má demo asi nejblíž. ████ patří do této skupiny, protože se držím zásady, že když nemám co hezkého říct, radši držím hubu.

Nápadů i motivů tady najdeme hodně, kytary se smyčkují, bicí přechází z klasické sbíječky do jednodušších a chytlavějších rytmů. Místy se cítíme jako ve westernu z Tokya 22. století, jindy jsme vrženi do solidní depky. Pokud mi něco chybí, je to větší práce s gradací. Deska (demo, EP) jede od začátku do konce bez znatelného zpomalení – zabroušení do dronu složeného z čistých hlukových stěn v rytmu srdce pomalu umírajícího veterána z druhé světové by tady paradoxně mohlo znít svěže. Při celkové délce nahrávky to ale není nic, co by se nedalo tolerovat, a předpokládám, že při práci s delší stopáží rozloží materiál lépe.

Zvukově je všechno na úrovni ohlodané kosti – hlavní roli má jednoduchý delay na kytaře, bicí s minimálním dozvukem a umrtvené v mixu zní příjemně lo-fi, občas smyčky, možná samply – upřímně si nejsem jistý, kdy se jedná ještě o kytaru a kdy o loop, práce s atmosférou je ale na jedničku a působí dostatečně nenuceně na to, aby nikoho nesrala ani jednoduchostí, ani přeprodukovaností. Jestli to byl úmysl, nevím, tenhle přístup se mi ale zamlouvá.

Kapela se vyvarovala nejčastějšího problému rychlé a hlasité hudby, a sice že nikdy neztrácí strukturu. Ať už je to stěží postřehnutelná plocha nebo screamo vokál, všechno má svoje místo. Je otázkou, jestli v žánru, který bývá až klišovitě technicky složitý a často překomponovaný, můžeme mluvit o minimalismu nebo chytlavosti, ale jestli jo, tahle nahrávka má notnou dávku obojího, což vede i k ne úplně obvyklé zapamatovatelnosti tracků.

████ vydali dobrý debut, na kterém zvládli všechny žánrové konvence a v případě potřeby si je ohnuli k obrazu svému. Časem snad jejich vlastní vklad převáží zaběhnuté postupy. Doufejme, že je nepostihne syndrom podobných kapel, které párkrát objedou Evropu, natočí pár dobrých desek v rámci scény, ale nikdy se nedostanou za její hranice. Přišli bychom o kvalitní export.

Info

http://we-dont-have-a-name.blogspot.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace