Články / Recenze

Co zazlívat No Distance Paradise?

Co zazlívat No Distance Paradise?

Jakub Hudák | Články / Recenze | 22.10.2013

Challenge Gravity je letošní album mladé olomoucké kapely se zřejmou snahou o mezinárodní přesah. Kromě takových banalit, jako jsou anglické texty, prozrazuje jejich nadregionální aspirace také skutečnost, že album produkoval zkušený Dušan Neuwerth, nebo zvuk připomínající vyzrálé indie kapely. Indie rock, který dovedl během několika let z bující tvůrčí mentality zmutovat do mainstreamového žánru, může dnes milovníkovi alternativní hudby připadat poněkud bezzubý – na druhou stranu ani kryptická intertextualita temného undergroundu není prosta manipulativních citací a výpůjček. No Distance Paradise vědí, co dělají, a je snadné jim to zazlívat. Ale měli bychom?

Kapela se na desce představuje deseti skladbami s rádiovými délkami a ne zrovna extravagantními písničkovými postupy. Což neznamená, že by nedokázali překvapit. První skladba See the Light nastavuje laťku vysoko a mohla by fungovat i jako singl, obsahuje totiž téměř všechny prvky, které ve větší či menší míře najdeme i v dalších písních: třpytivé aranžmá plné delayů, které by mohlo škarohlídům připomínat U2 a které nenechává ani vteřinu prázdnou (podobně, jako to s jiným zvukem dělá Kurt Vile); zpěv, kterému to nejvíc sluší ve vyšších polohách a s reverbem; výrazná dynamika hlasitostí a tendence roztancovávat posluchače. Není divu, že zrovna See the Light si nedávno vysloužila vlastní videoklip – refrén by se dal naživo protahovat do nekonečna a lidi by tančili. Angličtina tu navíc zní asi nejlíp z celé desky, jinde jako by jí ubírala na kvalitě česká přísnost ve vyslovování.

Efekt „všichni ruce nahoru“ si drží i několik dalších písní, například Don't Stay Awake, kde střídá melancholický klávesový popěvek, anebo Realtime s působivými kytarovými disonancemi. Za zmínku stojí propracované bicí, které například v Hands Full of Water mezi verši efektně kolabují, anebo citlivá práce se stereem. Samotné texty vyznívají jako plejáda adolescentních, ovšem nikoliv nevyspělých pocitů, které jsou poměrně evokativní a končívají vzrušenými, tanečními refrény (například Every Single Day).

Poslední skladba Leaves on the Ground je klasická zakončovací píseň a je pochopitelně nejdelší. Končí (po dalším pumpovacím refrénu) ambientními zvuky lesa, což je předznamenání možné budoucnosti kapely, která si vzhledem k demonstrovaným schopnostem smí napříště dovolit i avantgardnější výraz. Nelze jim ale zazlívat, že nejdříve chtějí dokázat svoji relevanci.

Info

No Distance Paradise – Challenge Gravity (X Production, 2013)

http://bandzone.cz/nodistanceparadise

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...