Články / Recenze

Coldplay baví barevný svět

Coldplay baví barevný svět

Eliška Zamouřilová | Články / Recenze | 22.01.2016

OHODNOŤTE DESKU

Je to jedna z mála kapel na hudebním poli, která se drží na předních příčkách hitparád s každým novým albem, Coldplay jsou mašina na melodické a neškodné písně. Někomu se nemusí zamlouvat jejich pohodovost, ale musí uznat, že zpěváku a frontmanovi Chrisu Martinovi tyto skladby svědčí. Když minulý rok vyšla jejich šestá nahrávka Ghost Stories, nikdo netušil, že ta další přijde tak brzy. A je tady.

Album A Head Full of Dreams vydali na začátku prosince a jak už název napovídá, celé je povznášející a zasněné. I sami Coldplay přiznali, že na něm jde hlavně o hravost a barvitost (jak i obal naznačuje), což je v přímém kontrastu s Ghost Stories, které bylo spíše ponuré a baladické.

Zajímavostí je koncept poloviny skladeb, v jejichž úvodu zazní ptačí zpěv, asi aby upevnili pozitivní podstatu díla, a také spolupráce s dalšími umělci. Například v nečekaně R&B písni Hymn for the Weekend funguje Beyoncé coby křoví, jakkoliv výrazné, a není to jediná skladba, která vybočuje z kapelního stereotypu. Track Kaleidoscope není ani tak regulérním songem, jako spíše proslovem amerického prezidenta Baracka Obamy na pohřbu jihokarolinského reverenda, v němž rezonují ožehavá témata dnešního světa – válka, násilí a rasová diskriminace. Na jeho konci Obama zpívá píseň Amazing Grace. Titulní skladba je pak nápadně podobná někdejší Sky Full of Stars, Adventure of a Lifetime je zas adept na rádiový hit. Důvod je jasný - funky harmonie, kterou podtrhují ženské vokály, riffy elektrických kytar a energická výbušnost. Zato Everglow nebo Amazing Day se vracejí do starých kolejí Coldplay, jde o pomalé balady, které uklidní, ale nemají co nového nabídnout.

Coldplay se na desce A Head Full of Dreams pokusili posunout zase někam dále. Experimentovat v rámci mezí může být zásadní a Coldplay se to zatím daří, deska dokáže nabudit a povzbudit. Někomu se možná nebude líbit jejich aktuální poloha, ale nahrávka se povedla, i když s několika přešlapy. Ty se s trochou dobré vůle dají snadno prominout.


Info

Coldplay - A Head Full of Dreams (Parlophone, 2015)
www.coldplay.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace