Eliška Zamouřilová | Články / Recenze | 22.01.2016
Je to jedna z mála kapel na hudebním poli, která se drží na předních příčkách hitparád s každým novým albem, Coldplay jsou mašina na melodické a neškodné písně. Někomu se nemusí zamlouvat jejich pohodovost, ale musí uznat, že zpěváku a frontmanovi Chrisu Martinovi tyto skladby svědčí. Když minulý rok vyšla jejich šestá nahrávka Ghost Stories, nikdo netušil, že ta další přijde tak brzy. A je tady.
Album A Head Full of Dreams vydali na začátku prosince a jak už název napovídá, celé je povznášející a zasněné. I sami Coldplay přiznali, že na něm jde hlavně o hravost a barvitost (jak i obal naznačuje), což je v přímém kontrastu s Ghost Stories, které bylo spíše ponuré a baladické.
Zajímavostí je koncept poloviny skladeb, v jejichž úvodu zazní ptačí zpěv, asi aby upevnili pozitivní podstatu díla, a také spolupráce s dalšími umělci. Například v nečekaně R&B písni Hymn for the Weekend funguje Beyoncé coby křoví, jakkoliv výrazné, a není to jediná skladba, která vybočuje z kapelního stereotypu. Track Kaleidoscope není ani tak regulérním songem, jako spíše proslovem amerického prezidenta Baracka Obamy na pohřbu jihokarolinského reverenda, v němž rezonují ožehavá témata dnešního světa – válka, násilí a rasová diskriminace. Na jeho konci Obama zpívá píseň Amazing Grace. Titulní skladba je pak nápadně podobná někdejší Sky Full of Stars, Adventure of a Lifetime je zas adept na rádiový hit. Důvod je jasný - funky harmonie, kterou podtrhují ženské vokály, riffy elektrických kytar a energická výbušnost. Zato Everglow nebo Amazing Day se vracejí do starých kolejí Coldplay, jde o pomalé balady, které uklidní, ale nemají co nového nabídnout.
Coldplay se na desce A Head Full of Dreams pokusili posunout zase někam dále. Experimentovat v rámci mezí může být zásadní a Coldplay se to zatím daří, deska dokáže nabudit a povzbudit. Někomu se možná nebude líbit jejich aktuální poloha, ale nahrávka se povedla, i když s několika přešlapy. Ty se s trochou dobré vůle dají snadno prominout.
Coldplay - A Head Full of Dreams (Parlophone, 2015)
www.coldplay.com
Viktorie Motlochová 30.03.2023
Jakkoliv nemůžeme Paramore upřít hudební vyzrálost, nové album This Is Why je matoucí jak hudebně, tak rozháraným sdělením.
Riikka Hajman 01.03.2023
Album by se dalo vnímat jako shrnutí Popova života a kariéry: některé songy připomínají The Stooges, ale jsou tu i zvukové experimenty typické pro jeho pozdní období.
Patrik Kratochvíl 23.02.2023
Roadtrip měl predispozice být rapovou deskou roku, nakonec z toho ale vyšla „jen“ lehce nadprůměrná kolekce hitovek, které se hodí do playlistů, ale nenabízí nic navíc.
Magdalena Fendrychová 17.02.2023
Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí.
Martin Šinkovský 12.02.2023
Hřmotný, oplácaný, v obličeji se mu odráží nevyzrálost mladíka přicházejícího z vidlákova do velkoměsta. Superman.
prof. Neutrino 09.02.2023
Po zániku investigativního serveru WikiLeaks se zdálo, že přišli bojovníci za svobodu informací o svůj hlavní zdroj. V roce 2014 ale vznikla investigativní platforma „občanské novinařiny“ Bellingcat.
Natálie Dvořáková 07.02.2023
Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.
Martin Šmíd 02.02.2023
Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.
Julie Šafová 01.02.2023
Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.
Michal Pařízek 24.01.2023
Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.