Články / Recenze

Coliseum a otěže noise rocku

Coliseum a otěže noise rocku

woko | Články / Recenze | 09.06.2015

OHODNOŤTE DESKU

Kdo by čekal, že pod Deathwish Inc. Coliseum přitvrdí, ten by čekal marně. Od stejnojmenného debutu z roku 2004 se skupina pod vedením Ryana Pattersona desku po desce vzdaluje punkovým kořenům a do svého zvuku stále více přimíchává prvky post-punku a goth rocku. Předloni si Ryan pozval k produkci nahrávky Sister Faith svého dlouholetého kamaráda J. Robbinse a výsledkem byl konzistentní materiál, na kterém se sice pořád víc pařilo, než milovalo, ale v náznacích bylo slyšet, v jakém světle se kapela vidí.

Anxiety’s Kiss je opět pod taktovkou J. Robbinse, který tentokrát z kentucké trojice dostal přesně to, čemu stavěl můstek u songu Love Under Will na Sister Faith. Deska začíná perkusivní baskytarou ve We Are the Water a s Pattersonovou kytarou připravuje osmdesátkový sound, který spolu s ostrými a údernými bicími uštědří ránu všem, kdo měli Coliseum spojené s metalem. Následující Course Correction dává vzpomenout na crustové momenty, a i když má baskytara stále hlavní slovo, zběsilejší tempo a Ryanův hluboký řvounský vokál dává naději těm, kteří u pilotního singlu nevěřícně vyhazovali ruce do vzduchu. S posluchačovými city si Coliseum zahrávají často. I když chtějí vést album v post-punkovějším duchu, Anxiety's Kiss hledá pevnou půdu pod nohama a není si ještě stoprocentně jisté. Drums & Amplifiers a hlavně Comedown jsou jamy, při kterých se dá tančit a které dávají najevo, že i v tom nejromantičtějším, nejčernějším srdci je kus punku.

Zlomovým bodem je Dark Light of Seduction, píseň o stinné stránce lásky a chtíče testuje vyzrálost posluchačů. Větší důraz na melodii a pomalejší, Ryanovým sametovým vokálem dobarvené pasáže jsou novou tváří Coliseum. Takhle bude s největší pravděpodobností znít jejich budoucnost. Sharp Fangs, Pale Flesh a Sunlight in a Snowstorm? Když goth rock přebral otěže noise rocku.

Info

Coliseum - Anxiety's Kiss (Deathwish Inc., 2015)
www.coliseum.bandcamp.com/album/anxietys-kiss

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.