Články / Reporty

Colours 2017: jednou nohou přes kaluž, druhou do ní

Colours 2017: jednou nohou přes kaluž, druhou do ní

Martin Řezníček | Články / Reporty | 23.07.2017

Ostrava už se těší, že si po čtyřech dnech festivalu konečně oddechne. Zábavychtivý dav po sobě zanechává místy nepěknou spoušť – nájezdníci a plenitelé, Attila a Hunové, Gótové, Čingischánovy hordy. Služby ale fungují docela dobře a město vypadá jako Neapol v době stávky popelářů jen místy. Příroda už navíc chystá sprchu, jako by chtěla vyplavit všechnu nahromaděnou špínu a město očistit od náplav. Návštěvníci festivalu to nicméně vidí trochu jinak, slova „to nás obejde“ jsou jenom bláhové naděje. Ti, kdo zažili střet dvou bouřkových mas na Rock for People 2012 zůstávají klidní, a i když je průtrž intenzivní, většina lidí je víceméně v suchu, schovaná v Gongu nebo pod zastřešenými pódii. To vše ale teprve přijde. Zatím si užíváme koncert od koncertu se zlepšující show ±0 a uznale přikyvujeme; jablko nepadlo daleko od stromu.

Afro Celt Sound System loni vydali vynikající album The Source, kritika nešetřila nadšením, stejně jako významní muzikanti v čele s Peterem Gabrielem nebo Robertem Plantem. Jak už název napovídá, kapela kombinuje západoafrickou a keltskou tradiční hudbu s elektronickými beaty. Energie a nadšení tryskající směrem k divákům v barevných gejzírech přitahuje blíž a blíž, rytmika strhává víc než Boží království, tanečnice se zmítá v extatických pohybech, guinejský hudebník přemáhá napnuté struny kory. Bohatý sound čtrnácti hudebníků z různých koutů světa nadchnul i posluchače, kteří world music jinak neholdují.

fotogalerie z festivalu tady

Sobotnímu večeru a konci celého festivalového programu pak dominovaly elektronické taneční sety. Zatímco na hlavním pódiu se o zmoklý dav bezpečně staral Jamiroquai, na jedné z menších stagí podali strhující výkon Rakušané Gudrun von Laxenburg. Tma na pódiu pročesávaná chladnými odstíny světel za muzikanty, temné synťáky s nádechem techna a lámané beaty nás přenesly do Berlína a byly základem pro rave party. Živé bicí dokonaly zbytek. Hned poté Booka Shade a jako finále Justice – další povedené sety. Po námrdu, jakého se nám dostalo od Gudrun von Laxenburg, už ale všechno bylo málo. Nezbývá než přeskočit poslední kaluž, dopít poslední festivalové pivo a obohatit piplané playlisty pro každou příležitost o nová jména.

Info

Colours od Ostrava 2017
19. – 22. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto © Colours of Ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.