Martin Řezníček | Články / Reporty | 23.07.2017
Ostrava už se těší, že si po čtyřech dnech festivalu konečně oddechne. Zábavychtivý dav po sobě zanechává místy nepěknou spoušť – nájezdníci a plenitelé, Attila a Hunové, Gótové, Čingischánovy hordy. Služby ale fungují docela dobře a město vypadá jako Neapol v době stávky popelářů jen místy. Příroda už navíc chystá sprchu, jako by chtěla vyplavit všechnu nahromaděnou špínu a město očistit od náplav. Návštěvníci festivalu to nicméně vidí trochu jinak, slova „to nás obejde“ jsou jenom bláhové naděje. Ti, kdo zažili střet dvou bouřkových mas na Rock for People 2012 zůstávají klidní, a i když je průtrž intenzivní, většina lidí je víceméně v suchu, schovaná v Gongu nebo pod zastřešenými pódii. To vše ale teprve přijde. Zatím si užíváme koncert od koncertu se zlepšující show ±0 a uznale přikyvujeme; jablko nepadlo daleko od stromu.
Afro Celt Sound System loni vydali vynikající album The Source, kritika nešetřila nadšením, stejně jako významní muzikanti v čele s Peterem Gabrielem nebo Robertem Plantem. Jak už název napovídá, kapela kombinuje západoafrickou a keltskou tradiční hudbu s elektronickými beaty. Energie a nadšení tryskající směrem k divákům v barevných gejzírech přitahuje blíž a blíž, rytmika strhává víc než Boží království, tanečnice se zmítá v extatických pohybech, guinejský hudebník přemáhá napnuté struny kory. Bohatý sound čtrnácti hudebníků z různých koutů světa nadchnul i posluchače, kteří world music jinak neholdují.
fotogalerie z festivalu tady
Sobotnímu večeru a konci celého festivalového programu pak dominovaly elektronické taneční sety. Zatímco na hlavním pódiu se o zmoklý dav bezpečně staral Jamiroquai, na jedné z menších stagí podali strhující výkon Rakušané Gudrun von Laxenburg. Tma na pódiu pročesávaná chladnými odstíny světel za muzikanty, temné synťáky s nádechem techna a lámané beaty nás přenesly do Berlína a byly základem pro rave party. Živé bicí dokonaly zbytek. Hned poté Booka Shade a jako finále Justice – další povedené sety. Po námrdu, jakého se nám dostalo od Gudrun von Laxenburg, už ale všechno bylo málo. Nezbývá než přeskočit poslední kaluž, dopít poslední festivalové pivo a obohatit piplané playlisty pro každou příležitost o nová jména.
Colours od Ostrava 2017
19. – 22. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava
foto © Colours of Ostrava
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.