Martin Řezníček | Články / Reporty | 20.07.2017
První den. Postávání, posedávání, přešlapování. Seznamujeme se s areálem a slintáme nad pověstným industriálním prostředím. Pece, komíny, pletence trubek a četné konstrukce, které ani běžný smrtelník nedokáže pojmenovat. Tvary a útvary. Mezi mnoha stagemi se proplétá přes padesát tisíc lidí. Ahoj, Ostravo!!!
Birdy nedobrovolně jenom z dálky, v deset ze stověžaté nebylo pro kempaře dostatečně včas, program ale pokračuje dál... Na Alt-J jdeme s určitými obavami a ze začátku se zdá, že nejsilnějším momentem koncertu bude ten, kdy kamarád přináší dvě piva. Hlučící dav kolem nepomáhá a úvodní singl 3WW vyznívá skoro naprázdno. O tom, že se Alt-J nenarodili pro velké stage už bylo napsáno hodně, po pár písních se nicméně kapele podaří zvuk zahustit a udržet pak fanoušky v bdělém stavu až do konce setu. Zajímavá je i vizuální produkce, připomínající svisle padající čáry deště, mříže a další obrazy, které imaginace dovolí.
Přesunujeme se na nejzadnější stage. Přesun naštěstí netrvá tak dlouho, areál působí jako obří, ale celý se dá projít do deseti minut. William Close and The Earth Harp s Lenkou Morávkovou – na pódiu není jediný běžný nástroj. Desítky metrů dlouhé struny harfy nad hlavami diváků, harmonium ze skleněných tyček, basové pady na divně tvarovaném pultu a drum cloud (blány bubnů rozestavené do tvaru mraku). Vizuální dojem zprvu vítězí nad hudebním a poněkud tuctový, ale vkusný ambient zas tak moc nebaví. Když ale rytmus nabere na dynamice a nevtíravý vokál zpěvačky rozčísne melodii, celý set začnu pomalu dávat smysl – vlastně i jako předehra k zítřejšímu koncertu UNKLE.
Na závěr dvakrát elektronika – jako první tuzemské duo Bratři. Jejich velmi přístupný dvouapůlhodinový set, v němž se mixovalo techno, deep house a dance, sice přilákal mnohonásobně méně lidí než následující Digitalism, Bratři ale minimálně v jednom ohledu zahraniční hvězdu překonali. Na rozdíl od Digitalism, kteří spíše jen pouštěli, vlnili se, kroutili knoflíky a hecovali publikum (říkejme tomu DJ set), totiž předvedli live show, která vždy působí živěji a zábavněji. Němci ale stavěli na bohaté zásobě tanečních hitů, které fanoušci s nadšením hltali, takže vibe ve stanu chvílemi dosahoval stropních hodnot. Je pak na každém, čemu dává přednost.
Colours of Ostrava 2017
19. 7. 2017 Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
foto © Jakub Šarjak
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.
Ema Klubisová 03.12.2022
Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.