Články / Reporty

Colours of Ostrava: Barevná souhvězdí

Colours of Ostrava: Barevná souhvězdí

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 21.07.2018

Kdybyste věděli, jak přesně který koncert dopadne, šli byste na něj znovu? Nebo vás na něj dovedli jen přátele, náhodný výběr či zvědavost? Třeba na Joss Stone nebo Cigarette After Sex do konce týdne spolehlivě zapomenu. U překrásné blondýny mě takový verdikt mrzí, ale přepálila start a byla příliš teatrální. Všechno jí připadalo “so lovely, oh my God” a snažila se komunikovat. Hlasový rejstřík a barvitý repertoár předvedla pochopitelně bezchybně. Až sem nemám výhrad. Jen jsem u ženy, jež intenzivně cestuje po světě, aby objevovala univerzální jazyk hudby a podpořila lokální muzikanty i v zapadlých koutech světa, čekala hmatatelnější charizma. Třeba takové, kterým vládne John Parish. Někomu by asi připadl “spací”, jako mě připadaly “cigarety”. Celý koncert držel ve velmi umírněném tempu a jeho zpěv by narozdíl od Stonové ze židle nikoho nezvedl. Instrumentálně byla kapela výborná, možná s sebou jen mohl přivézt nějakou zajímavou frontmanku... Ovšem čím pomaleji skladby s pozvolnými repetitivními kytarovými gradacemi sám za sebe rozvíjel, o to uvěřitelněji působily. O to blíž nám byl a o to větší panovalo na Full Moon Stagim vzájemné porozumění. Tak zní zkušenost.

Časová dilemata typu Algiers vs. Jon Hopkins mají jedinou výhodu - nelze volit špatně. A Hopkinsův set se nakonec zařadí vedle těch památných Dangera nebo Clarka. Je překvapivé, jak může být natolik ohlušující hudba krásná. Tím spíš, když se doplní o projekci (nejen) pohoří, pouští, nebes a souhvězdí. Ještě teď dorovnávám tlak v uších a před očima dále hrají fantaskní obrazy. Své sehrál i minimalistický úvod - nic neuspěchal, do děje nás vpravil citlivě a celou dobu publikum pozorně vnímal. Viděli jste film Vanilkové nebe? Hopkins je “pleasure delayer”. Když se vám pak nakonec dostane na tělo, euforie nezná mezí. To Paul Kalkbrenner k tomu přistupoval přesně opačně. Vůbec nechci diskutovat jeho výsostnou pozici na scéně, ale to málo, co jsem slyšela, bylo neurvalé. Jako by potřeboval set co nejrychleji dotlačit výš a dál, neznámo kam. Takový kontrast!

Nejjasněji pro mne v páteční noc svítilo souhvězdí Barová, Dusilová, Hlavenková. Je to ten případ spolupráce, kdy se talenty, radost a um nesčítají, ale násobí. Jímala mě zbožná úcta - vždyť každá oceňovaná si vystačí samostatně, v tomto křehkém a přitom tak mocném seskupení dokázaly vkusně podtrhnout kouzlo jedna druhé. Zároveň prostřídaly písně všech projektů - slovenské Hlavenkové, Lenčiny, baromantické i polské od Barové. Ta ozvláštnila známější věci violoncellem i loopy (Pro Lenku, Komíhání) a vnesla do výjimečného večera také element lidovosti (například písní Dwa serduszka, cztery oczy). U závěrečné, málo známé písně Buňky, byly skutečně “samy sobě úlem s miliony křídel”. Představte si to.

Info

Colours od Ostrava 2018, 18. – 21. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto: Honza Petřík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace