Články / Reporty

Colours of Ostrava: Barevná souhvězdí

Colours of Ostrava: Barevná souhvězdí

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 21.07.2018

Kdybyste věděli, jak přesně který koncert dopadne, šli byste na něj znovu? Nebo vás na něj dovedli jen přátele, náhodný výběr či zvědavost? Třeba na Joss Stone nebo Cigarette After Sex do konce týdne spolehlivě zapomenu. U překrásné blondýny mě takový verdikt mrzí, ale přepálila start a byla příliš teatrální. Všechno jí připadalo “so lovely, oh my God” a snažila se komunikovat. Hlasový rejstřík a barvitý repertoár předvedla pochopitelně bezchybně. Až sem nemám výhrad. Jen jsem u ženy, jež intenzivně cestuje po světě, aby objevovala univerzální jazyk hudby a podpořila lokální muzikanty i v zapadlých koutech světa, čekala hmatatelnější charizma. Třeba takové, kterým vládne John Parish. Někomu by asi připadl “spací”, jako mě připadaly “cigarety”. Celý koncert držel ve velmi umírněném tempu a jeho zpěv by narozdíl od Stonové ze židle nikoho nezvedl. Instrumentálně byla kapela výborná, možná s sebou jen mohl přivézt nějakou zajímavou frontmanku... Ovšem čím pomaleji skladby s pozvolnými repetitivními kytarovými gradacemi sám za sebe rozvíjel, o to uvěřitelněji působily. O to blíž nám byl a o to větší panovalo na Full Moon Stagim vzájemné porozumění. Tak zní zkušenost.

Časová dilemata typu Algiers vs. Jon Hopkins mají jedinou výhodu - nelze volit špatně. A Hopkinsův set se nakonec zařadí vedle těch památných Dangera nebo Clarka. Je překvapivé, jak může být natolik ohlušující hudba krásná. Tím spíš, když se doplní o projekci (nejen) pohoří, pouští, nebes a souhvězdí. Ještě teď dorovnávám tlak v uších a před očima dále hrají fantaskní obrazy. Své sehrál i minimalistický úvod - nic neuspěchal, do děje nás vpravil citlivě a celou dobu publikum pozorně vnímal. Viděli jste film Vanilkové nebe? Hopkins je “pleasure delayer”. Když se vám pak nakonec dostane na tělo, euforie nezná mezí. To Paul Kalkbrenner k tomu přistupoval přesně opačně. Vůbec nechci diskutovat jeho výsostnou pozici na scéně, ale to málo, co jsem slyšela, bylo neurvalé. Jako by potřeboval set co nejrychleji dotlačit výš a dál, neznámo kam. Takový kontrast!

Nejjasněji pro mne v páteční noc svítilo souhvězdí Barová, Dusilová, Hlavenková. Je to ten případ spolupráce, kdy se talenty, radost a um nesčítají, ale násobí. Jímala mě zbožná úcta - vždyť každá oceňovaná si vystačí samostatně, v tomto křehkém a přitom tak mocném seskupení dokázaly vkusně podtrhnout kouzlo jedna druhé. Zároveň prostřídaly písně všech projektů - slovenské Hlavenkové, Lenčiny, baromantické i polské od Barové. Ta ozvláštnila známější věci violoncellem i loopy (Pro Lenku, Komíhání) a vnesla do výjimečného večera také element lidovosti (například písní Dwa serduszka, cztery oczy). U závěrečné, málo známé písně Buňky, byly skutečně “samy sobě úlem s miliony křídel”. Představte si to.

Info

Colours od Ostrava 2018, 18. – 21. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto: Honza Petřík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Good vibrations (Deafheaven & co.)

redakce 23.09.2019

Svůj vztah k Deafheaven bych definoval jako uznale vlažný: uznávám, o co se v různých permutacích snaží, ale když jsem je viděl naposledy, nijak mne to nerozpálilo.

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.