Články / Reporty

Colours of Ostrava: Všichni ti muži...

Colours of Ostrava: Všichni ti muži...

Veronika Miksová | Články / Reporty | 18.07.2016

Muži mě vždycky zajímali víc, než by si zasluhovali, nejinak je tomu poslední den Colours of Ostrava. Výhoda je, že dnes se nelámou srdce, ale spíš kyčle. Počasí si nás konečně bere na milost, sem tam kapka, občas letos nedostatečné slunce, které změkčuje unavené tváře do krásy.

Do nohou vlije lehkost Pandoo. Projekt studenta pařížské Sorbonny Jana Hrubého letos vyhrál soutěže Startér a 1Band2Play, hned od začátku je jasné proč. I to přirovnání k Owenu Palletovi částečně sedí. Na pódium si přizval chlapce s violoncellem a houslemi, kterých se během krátkého setu chopí i on sám. Bravurně ovládá looper a zpívá bezchybnou angličtinou melodickým hlasem tak, že doslova lítám v protrhaných ostravských oblacích.

Mangovo-pepřovej dipíček proteče nepovedeným kelímkem a postříká mi černý punčochy, otírám ubrouskem, olizuji prsty. Scéna, která by ideálně zapadla do brakového světa divočáka Jakuba Kaifosze. Z Boy Wonder&Teen Sensation je Lazer Viking/Sabrehart, plive kolem sebe pořád stejně vášnivě. Můžete mu vyčítat přebujelé sebevědomí a tisíc jiných věcí, ale nikoho, kdo se umí tak pěkně svíjet do rytmu rokenrolového neumětelství, sahat si do rozkroku, mrkat na holky s kmitajícím jazýčkem a poulit oči jak žába před infarktem na české scéně neznám. Po dvacetiminutovém setu padá Kaifosz při přelézání zábran do prachu, pivo odmítne se slovy:“Já nepiju, tak si to strč do prdele” a po odzpívání jedné písně mezi publikem mizí v zákulisí. Pro ty, co by si mysleli, že jde o vtip, se ještě jednou vrátí, “Díky, čau.” Dlouho jsem se takhle nepobavila, a to i těma kyselejma ksichtama kolem sebe, kteří si myslí vždycky mají nárok na šedesát minut zábavy v plastikovém obalu.

Pak je tady tklivý rozněžnělý muž na hlavní stejdži - britský písničkář Passenger s hitem Let Her Go. Jistá milá osoba by řekla, že má skříplý koule (dámy prominou). Já nevím, že těm lidem pořád tak chutná lepivá limonáda. Prý “hlas, co zní, jako kdyby elf zůstal celou noc vzhůru, kouřil, pil a přitom vyprávěl své příběhy přátelům.” Nic proti romantice, ale ty koule by mu měla nějaká elfka zkontrolovat dřív, než se rozteče na pódiu.

Že je česká elektronika ve výsostné formě, potvrdí Brňák Leoš Hort alias HRTL, chtělo by to slyšet někde v klubu ve tmě. Mohl by vzít do učení Nathana Fakea, jehož set zdaleka neuhranul jako ten Hortův. Jako někdejší zapřísáhlá kytarovková dívenka upaluji na The Vaccines - rozpolcená -, psychedelický začátek argentinské dvojice usazené v Berlíně Mueran Humanos je chytlavý. Pokud jste nestihli, zahrají dnes v Praze na Sedmičce.

S The Vaccines je to podobně jako s Last Shadow Puppets, za zenitem. Na písně z první desky se nicméně skáče pěkně a myslí si to i většina kolem. Napadá mě, že letos se tady moc davově nejuchalo, škoda. S textem Post Break-Up Sex je seznámena hromada lidí, a tak sborově ječíme: “Post break-up sex that helps you forget your ex”. Závěr dramaturgicky bezchybný, ale co taky zkazit na legendě elektronické taneční scény Underworld, že? Rick Smith a Karl Hyde jsou lety sehraná dvojka, která nestačila ustrnout na místě. Osobní komunikace s publikem dělá hodně a Rickovy kyčelní pohyby mě nepřestávají fascinovat, zkouším to doteď. Rez, Cowgirl, Born Slippy, Everything Everything i poprvé hraná skladba z nové desky Barbara, Barbara We Face a Shining Future. Splněný teen-age sen. “Připadáme si tady jako doma, děkujeme”, zní z pódia. Rádo se stalo, přijďte zas.

Info

Colours of Ostrava 2016 14. - 17. 7. 2016 Dolní oblast Vítkovice, Ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…