Články / Reporty

Colours of Ostrava: Polární záře

Colours of Ostrava: Polární záře

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 20.07.2018

Ať to vezmu z jakékoli strany, vychází to nastejno. Celý den jsem se plahočila a hledala cokoli, co by se jí vyrovnalo. Marně. Aurora by zastínila i polární záři. Dušovala jsem se, že ji znovu vidět nepotřebuju, a nakonec jsem skončila s ústy dokořán nalepená na přední řady.

Už je jiná, vyzrála. Posledně byla na hlavní scéně sotva postřehnutelná, teď je z ní dračice. Ta změna je vidět i na vizuálu posledního singlu, za mikrofonem je vyzývavá. A kupodivu ani nevadí, že se část repertoáru blíží klasice MTV (ano, Auroře začaly vycházet taneční remixy). Jejímu nadpřirozenému hlasu silná hudba sluší. Úderné vikinské bicí, volume up a soubor tančících divoženek proměnil předloňskou romantiku v rozjařenou, skoro “coldplayovskou” show. Komentáře publika? Muž v zamilovaném údivu, cca 30 let: “Ty vole, ty vole, TY VOLE!!!” Vedle něj vytlemený kamarád: “Jo, ty vole, já vím.”

fotogalerie z festivalu zde

Podobně jsem se měla podivovat na Molécule, ale opakovalo se loňské zklamání z Maxe Coopera. Přijede umělec s neotřelým koncepčním projektem (v tomto případě -22,7°C) a odehraje prudký a silový techno set, kde na příběh není místo. Molécule hrál bez projekce (proč?!) a nezbyl prostor ani pro odstupňování napětí. Spolu se záběry zpoza polárního kruhu, kde jako vyhledávaný zvukový inženýr nahrával tříštící se ledovce, psí spřežení a krutý boj o obživu v grónské vesnici, to mohl být krásný noční horor. Došlo “jen” na akurátně střižený a nelítostně hlasitý set, blížící se učebnicovému a pedantskému stylu o něco dříve hrajícího VRILa.

To soulový mazel Jacob Banks příběhy nešetřil. Samozřejmě hlavně těmi o lásce. A pokud vás baví tesknobol, máte nového parťáka. Na desce Banksův nahněvaný témbr sice tolik nevyniká, ale pokud potřebujete zavřít oči a vzpomínat, poslední deska The Paradox poslouží dokonale.

a fotky i tady

Aby byl den dostatečně barevný, doplnila jsem si do plánů ještě stoner/hard-rock a jazz. Nejprve smeknu před Baro Chadel, zjevením z Žižkova. Našli se přes inzerát, Full Moon Forum jim nedlouho poté vydává desku a rychle dokazují, že jsou pro kytary a velké publikum zrozeni. Hrají chytře: spousta drobných detailů, rytmických změn, chytlavých riffů... Mají suverénní pódiový projev. Pokud bych se chtěla chovat drze a nepřístojně, tak pro ně. A naopak, kdybych toužila po duchovní transcendenci, pustila bych si znovu půlnoční Alfa Mist. Stejně jako loni ohromil McCaslin, i tady se zjevil výjimečný, multižánrový instrumentalista a lídr. V cross-jazzových aranžích s dominantním trumpetistou Johnnym Woodhamem střídal jemná piano preludia s groovy momenty a pokročilými sóly. Moc oddechu nám nedopřáli, kontemplace požehnaně.

Jen ukolébavky se mi nedostalo. Stejně jako ve středu na Niklase Paschburga, ani včera se na Hlavenkovou nedostaly desítky lidí, kteří marně stepovali před vstupem na Music Alarm Stage a krásu Theodora a Scintilly tušili jen zdálky. Je otázka, zda všichni stojí o příjemnou tečku dne, nebo se jim prostě jen zatím nechtělo domů. Každopádně páteční párty jistí Paul Kalkbrenner na hlavní a dobranocku Barová, Dusilová a Hlavenková v Gongu. Dáte oboje?

Info

Colours od Ostrava 2018, 18. – 21. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto: Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2020

Do Prahy přijel frontman Rammstein Till Lindemann se svým úchylným cirkusem. Bylo to málo, nebo dost?

Na kolech blackmetalových kolotočářů (Abbath)

Kremace 10.02.2020

Abbath pokračuje v odvykačce a šíří povědomí o poslední desce Outstrider a šestnáctá zastávka na evropské tour byla bez známek vysílení.

Nejen pro krajany - Altın Gün

Akana 09.02.2020

Nizozemsko-turecký sextet Altın Gün zaplnil Akropoli takříkajíc až po bidýlko především zásluhou místní turecké komunity.