Články / Reporty

Colours of Showcase: Talent export

Colours of Showcase: Talent export

Anna Mašátová, Veronika Mrázková | Články / Reporty | 15.07.2015

Crossroads jsou skvělým preludiem ke Colours of Ostrava a zároveň příjemným veletrhem kontaktů. Představují skutečně kvalitní vývozní artikly a propojují experty, bookmakery i nadšence. Jedná se o mikro verzi slavného hudebního EXPO Womexu a zároveň soběstačný minifestival, alternativu ke komerčnímu Festivalu v ulicích. Snad z nedostatku propagace se nás z veřejnosti sešla pouze hrstka, spolu s druhou hrstkou, skupinou hostů a řečníků. Je to nápadně paradoxní, neb za dva dny budou návštěvníků za dvacetinásobné vstupné v areálu destítky tisíc. Účast na showcase má naštěstí hodnotu především symbolickou – připsaný kredit může kapely dostat do světa a na pódiu už jen potvrzují, že jsou připraveny. A to jsou, do jedné.

Rozprostření Crossroads do dvou dnů, namísto jednodenní nalejvárny, je velmi příjemným zlepšením. Skvělé je využití vnitřní i venkovní scény a přinejmenším stejnou pozornost, která je věnována kapelám, si získaly přípravy a proměny industriálního areálu Vítkovic. To, jak se místo rok od roku zvedá a vznikají nová, nadmíru pohledná zákoutí, je neuvěřitelné.

Tara Fuki nevynechám nikdy. Dvě elegantní ženy a dvě violoncella představují vrchol koncertní virtuozity. V projevu, atmosféře i nápaditosti. Od čistě písničkových začátků se posunuly k vrstveným skladbám plných loopů a rytmických podkladů, uhrančivost hlasu Doroty Barové je ale stále stejná. Operuje s ním dnes i technicky, asi jako Lenka Dusilová. Podobnost je ale také v jejich rozsahu: oktáva sem, oktáva tam… Dorotino halekání, pštkání a měkkounká poština s výraznými sykavkami zaujme vždy. Andrea Konstankiewicz se navíc naučila na hang drum a na komorním showcase si s ním uvolněně zaimprovizovaly. Neudiví, že právě toto duo je historicky jedinou českou kapelou, která kdy vystoupila na legendárním festivalu Womex.

Buďme upřímní - úterní trojboj česko-slovensko-polský měl vítěze, kvalita vyrovnaná nebyla. Jistě, co kapela, to téměř odlišný žánr, ale pokud přihlédneme k faktu, že se mělo jednat o jakýsi oživlý katalog skupin, které by se mohly teprve prosadit v zahraničí, je výběr poněkud zvláštní. Ač je Ida Kelarová skvostná, poslední album vydala před třemi lety. Tara Fuki úspěšně vystupovaly po značné části světa, tedy včetně Womexu, nejedná se tak o zrovna horké zboží. Ladě, jako vždy brutálně poetičtí, se nezdají být kapelou, která by se drala s nadšením přes hranice, navíc jejich tvorba z velké části stojí na textech.

Talent Transport. Slovenské trio objevem prvního dne. Baví mě název, jejich image, odvaha, prudkost. Jedná se o zdánlivě trendový crossover – k jazzu s art rockem ale přidali i špetku contemporary classic music. Příkladně se dají přirovnat k Illustratosphere ve třech. Obligátní červené nordky dělají Vladislavu Slnko Šarišskému fantastickou službu, hraje s nenucenou lehkostí, přesto dramaticky (podobně jako jiný, polský jazzový inovátor, mistrovský Paweł Kaczmarczyk). Slnko Šarišský přes své mládí stihl mnohé: je laureátem prestižní Mezinárodní soutěže Sergeje Prokofieva v Petrohradě a také držitelem ocenění za divadelní hudbu. Skládá klasiku, ale zároveň přebíhá do vod rocku, funku či popu. Jako hnací motor vede trio jednoznačně k úspěchu: jejich snem je prý jazzový festival v Montrealu, a to je jen otázka času.

Slovenští Talent Transport talentovaní jsou, ale mnohdy se zdálo, že už jste to někde slyšeli, třeba v tvorbě současných mladých izraelských trií. Pražský Muff byl odvážnější, brilantní hráči se nebojí jazzové hranice posunovat, hrát si s elektronikou, aniž by jedno válcovalo druhé, stříbrná příčka úterka.

Walter Schnitzelsson. Tihle řízci hrají příjemný, reklamní, hitový a vysokoúrovňový pop-rock. Mají dost energie a během koncertu nezaváhali, ani zanedbatelná skupinka přihlížejících jim nezkazila náladu - profi. Nic nevynalezli, jedou na vlně vděčného sexy rock´n´rollu, který vám Spotify nabídne jako první ranní playlist, je tu ale jedno velké plus: jejich koncert nebyl fraškou znuděných floutků – z Franz Ferdinand jsme se tehdá na Pohodě hromadně odporoučeli. Tihle zajíci se snad zkazit nenechají.

To nejlepší bylo téměř na závěr. Qferau z Polska vypadali jako gymnaziální kapela, jenže jejich kombinace s dívčím sborem Zora způsobovala husí kůži. Lidová hudba ve sladce znějící polštině v nástrojovém složení bicí, klávesy, basa či vibrafon, zdařilá fúze podpořená ženskými vokály, neskutečná síla, která snadno smetla veškeré předchozí a pravděpodobně i pozdější hudební zážitky.  

Info

Czech Music Crossroads 2015
14. 7. 2015, Prostor Hlubina, Ostrava
www.crossroads.colours.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Festival na dosah myši - SXSW 2021

David Čajčík, Michal Pařízek, su 25.03.2021

Jaké to je dívat se čtyři dny po nocích na kapely, filmy a moudré diskuze? Přinášíme report z online festivalu SXSW.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace