Články / Reporty

Colours of Showcase: Talent export

Colours of Showcase: Talent export

Anna Mašátová, Veronika Mrázková | Články / Reporty | 15.07.2015

Crossroads jsou skvělým preludiem ke Colours of Ostrava a zároveň příjemným veletrhem kontaktů. Představují skutečně kvalitní vývozní artikly a propojují experty, bookmakery i nadšence. Jedná se o mikro verzi slavného hudebního EXPO Womexu a zároveň soběstačný minifestival, alternativu ke komerčnímu Festivalu v ulicích. Snad z nedostatku propagace se nás z veřejnosti sešla pouze hrstka, spolu s druhou hrstkou, skupinou hostů a řečníků. Je to nápadně paradoxní, neb za dva dny budou návštěvníků za dvacetinásobné vstupné v areálu destítky tisíc. Účast na showcase má naštěstí hodnotu především symbolickou – připsaný kredit může kapely dostat do světa a na pódiu už jen potvrzují, že jsou připraveny. A to jsou, do jedné.

Rozprostření Crossroads do dvou dnů, namísto jednodenní nalejvárny, je velmi příjemným zlepšením. Skvělé je využití vnitřní i venkovní scény a přinejmenším stejnou pozornost, která je věnována kapelám, si získaly přípravy a proměny industriálního areálu Vítkovic. To, jak se místo rok od roku zvedá a vznikají nová, nadmíru pohledná zákoutí, je neuvěřitelné.

Tara Fuki nevynechám nikdy. Dvě elegantní ženy a dvě violoncella představují vrchol koncertní virtuozity. V projevu, atmosféře i nápaditosti. Od čistě písničkových začátků se posunuly k vrstveným skladbám plných loopů a rytmických podkladů, uhrančivost hlasu Doroty Barové je ale stále stejná. Operuje s ním dnes i technicky, asi jako Lenka Dusilová. Podobnost je ale také v jejich rozsahu: oktáva sem, oktáva tam… Dorotino halekání, pštkání a měkkounká poština s výraznými sykavkami zaujme vždy. Andrea Konstankiewicz se navíc naučila na hang drum a na komorním showcase si s ním uvolněně zaimprovizovaly. Neudiví, že právě toto duo je historicky jedinou českou kapelou, která kdy vystoupila na legendárním festivalu Womex.

Buďme upřímní - úterní trojboj česko-slovensko-polský měl vítěze, kvalita vyrovnaná nebyla. Jistě, co kapela, to téměř odlišný žánr, ale pokud přihlédneme k faktu, že se mělo jednat o jakýsi oživlý katalog skupin, které by se mohly teprve prosadit v zahraničí, je výběr poněkud zvláštní. Ač je Ida Kelarová skvostná, poslední album vydala před třemi lety. Tara Fuki úspěšně vystupovaly po značné části světa, tedy včetně Womexu, nejedná se tak o zrovna horké zboží. Ladě, jako vždy brutálně poetičtí, se nezdají být kapelou, která by se drala s nadšením přes hranice, navíc jejich tvorba z velké části stojí na textech.

Talent Transport. Slovenské trio objevem prvního dne. Baví mě název, jejich image, odvaha, prudkost. Jedná se o zdánlivě trendový crossover – k jazzu s art rockem ale přidali i špetku contemporary classic music. Příkladně se dají přirovnat k Illustratosphere ve třech. Obligátní červené nordky dělají Vladislavu Slnko Šarišskému fantastickou službu, hraje s nenucenou lehkostí, přesto dramaticky (podobně jako jiný, polský jazzový inovátor, mistrovský Paweł Kaczmarczyk). Slnko Šarišský přes své mládí stihl mnohé: je laureátem prestižní Mezinárodní soutěže Sergeje Prokofieva v Petrohradě a také držitelem ocenění za divadelní hudbu. Skládá klasiku, ale zároveň přebíhá do vod rocku, funku či popu. Jako hnací motor vede trio jednoznačně k úspěchu: jejich snem je prý jazzový festival v Montrealu, a to je jen otázka času.

Slovenští Talent Transport talentovaní jsou, ale mnohdy se zdálo, že už jste to někde slyšeli, třeba v tvorbě současných mladých izraelských trií. Pražský Muff byl odvážnější, brilantní hráči se nebojí jazzové hranice posunovat, hrát si s elektronikou, aniž by jedno válcovalo druhé, stříbrná příčka úterka.

Walter Schnitzelsson. Tihle řízci hrají příjemný, reklamní, hitový a vysokoúrovňový pop-rock. Mají dost energie a během koncertu nezaváhali, ani zanedbatelná skupinka přihlížejících jim nezkazila náladu - profi. Nic nevynalezli, jedou na vlně vděčného sexy rock´n´rollu, který vám Spotify nabídne jako první ranní playlist, je tu ale jedno velké plus: jejich koncert nebyl fraškou znuděných floutků – z Franz Ferdinand jsme se tehdá na Pohodě hromadně odporoučeli. Tihle zajíci se snad zkazit nenechají.

To nejlepší bylo téměř na závěr. Qferau z Polska vypadali jako gymnaziální kapela, jenže jejich kombinace s dívčím sborem Zora způsobovala husí kůži. Lidová hudba ve sladce znějící polštině v nástrojovém složení bicí, klávesy, basa či vibrafon, zdařilá fúze podpořená ženskými vokály, neskutečná síla, která snadno smetla veškeré předchozí a pravděpodobně i pozdější hudební zážitky.  

Info

Czech Music Crossroads 2015
14. 7. 2015, Prostor Hlubina, Ostrava
www.crossroads.colours.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace