Články / Reporty

Colours of... Padesát odstínů hudby

Colours of... Padesát odstínů hudby

Shaqualyck | Články / Reporty | 19.07.2013

Z dálky na nás mává industriální kolos. Lidí jak mravenců. Tohle bude velké. A taky že jo. Impozantní brownfield s vyhaslou vysokou pecí ohromuje v každém okamžiku. Kulisa jak Brno. Vlastně Ostrava.

Začalo to počesku s olomouckými Nylon Jail. S frontmanem jsme se potkali minulý týden během Wattican Punk Ballet exhibice pod hradbami, když ještě kopal za Two Men. Nic proti, hodní kluci, všechno, ale tohle je úplně jiná liga. Laškovně rozesmátá basistka, řehtačka a uhrančivý kytarista, zhlédnuvší se co do techniky i vystupování ve Václavu Havelkovi. Výrazně hutnější zvuk, skvěle vystavěné skladby, žádné tralala, tralala, refrén, refrén, ale sebevědomé gradované opusy, kdy se ústřední téma s přibývající hlasitostí syrově vyvíjí až k málem destrukčnímu finále. Psycho mlha a bílé světlo, hm, tady někdo kouká na Lynche. Lezu ven a rozhlížím se. Areál se teprve zaplňuje. Organizátoři neponechali nic náhodě, všechno je v klidu. Štrůdly postupují, nikdo neřve a nehroutí se. Pošéfovaný blázinec, úsměvy. Jinde standard, já vím. Ale pořád si nemůžu zvyknout, že podobný luxus zažívám u nás v Kocourkově.

Loni jsem nebyl, Colours si pamatuju z Louky a Hradu, ale už tehdy jsem věděl, že zajímavější festival u nás nenajdete. A Vítkovice mu bez debat dodaly na osobitosti. Před dvěma lety vařil na New York City Stage skvělou atmoškou dojatý Scott McCloud s Paramount Styles. A protože historie se někdy opakuje a Scottyho uhrančivý sexy chraplák nostalgicky zatoužil po Ostravě i tvrdších polohách, užívám si podezřelé pohostinnosti Andreje Babiše a v přítmí Agrofert Fresh Stage si peru do hlavy noiserockové Girls Against Boys. Jejich set má grády a bubínky se chvějí stejně spolehlivě jako kruhové svěrače všech přítomných. Když jsem míjel našlapanou hlavní scénu, která zrovna hostila severské čaroděje Sigur Rós, musel jsem z uší oklepávat jinovatku, tady jsem nevěděl, co si sundat dřív, taková to byla divočina. Bubeník se utrhl ze řetězu, peklo. Nařvaná kytara a dva basáci. První pro jistotu vyztužil zápěstí kobercovou izolepou, druhý si vzal na pomoc klávesy. Zvuk útočí na lidi intenzitou splašeného stáda, ti se mu absolutně poddávají propuká solidní taneční párty. Koncert uteče rychlostí blesku, na přídavek není prostor. Uvidíme se v pátek večer, Scotte!

Peckou dne ovšem byli dva sotva náctiletí kluci z L.A. The Bots předcházela pověst mladistvých ebenových punkerů. A že prý nářez a energie a tak. Nečekal jsem nic, dostal jsem všechno. Proč se zaklínat škatulkou punk, když tihle hoši umí i krásně špinavou garáž nebo White Stripes revival. Rozvrzané kytarové finesy, štiplavé klávesy, bicí jako když bičem mrská. Divím se, že s tímhle monstrózním afrem se malý perkusista vůbec vešel do letadla. Dav si to užívá. Místo piva létají vzduchem pet lahve s neperlivou vodou, na kelímky je páďo záloha. Inteligentní eko agitka, pane Radegast. Chvílema neslyším zpěv, zato tam zřetelně slyším Arctic Monkeys. Navzdory nízkému věku vystupují bráchové uvolněně a sympaticky. Škoda, že jim ke konci setu posluchači mizeli na Island. Kdo ví, třeba se za pár let karta obrátí. Času na to mají habakuk a talentu na rozdávání.

Zavírám opět s reprezentanty domácí provenience. Vložte kočku, alternativa z jiného světa. Kdyby byla Alenka hipster, vkládala by kočku Šklíbu v Říši divů od rána do večera. Málo místa, dusno jak v řitním otvoru. Jenže všichni vypadají tak spokojeně. Člověk nemůže mít všechno a na první den toho bylo ažaž. Hej!

Info

Colours of Ostrava
18. 7. 2013, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.