Články / Reporty

CoO 2016, den druhý: Letem světem

CoO 2016, den druhý: Letem světem

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 16.07.2016

Gratuluju Colours k volbě Noisy Pots jako otvíráku na Arcelor Mittal – klukům udělala velká scéna dobře a vytřískali ze sebe maximum (doslova). Taky jsem ráda, že dostali prostor oslovit nové publikum. Stojí na pomezí tanečního elektra a bubenické show a jejich ústřední postavou je multitalent a hudební génius Michal Šupák. Jde o dobře poskládanou, vrstvenou, bohatou a nejednotvárnou muziku, takže bych se přimlouvala: zkuste je!

Mbongwana Star měli oproti nim velkou smůlu. Dvakrát jim vypadl úplně celý zvuk a zásadně v nejvnehodnější okamžik. Jejich hypnotická fúze rocku a rituálního afrického zpěvu stojí na repetitivních, silných grifech, kterými uváděli přítomné (a sebe) do hendrixovského transu. Hodně jiná hudba a hodně jiní frontmani: pánové v letech, v oblecích s kravatou a na vozíku kombinovali francoužstinu, angličtinu a jakési tribální halekání, a co hlavně, pařili. Celým tělem. Šlo zřejmě o jakési vítězství ducha… To o kus vedle vítězil v šapitó Europy místo spirituality humor. Korejští bubeníci Noreum Machi nepřijeli opěvovat tradiční kulturu, ale představit moderní program na jejích základech. Tasili starodávné nástroje a do toho vtipkovali třeba o lásce, učitelích, počasí nebo politice. To bylo velmi osvěžující.

V sedm večer jsme neodolali Auroře. Kvalitou a jímavostí projevu předčila veškerá má očekávání. Slyšet její zanícený soprán a zároveň vidět její trhavou choreografii naživo, bralo za srdce. Tím spíš, že se upřímně rděla a za každou písní publiku znovu a znovu děkovala. Jen nás ve stínu nové francouzské tragédie zamrazilo, když teprve devatenáctiletá kráska opatrně dodávala: "Jsem tak ráda, že jsem tu s vámi! Zažíváme nádhernou chvíli, a přitom světu teď, myslím, vládne chaos..."

Hned na to přišel čas Veeny. Temno nad, temno pod. Kondenzovaná ponurost jejich aktuální desky mi někdy nedovolí pustit si ji. Jistě, Veronika je klenot a její tichý křik léty zraje. Ale kdyby neměli být předehrou před ANOHNI, ponechala bych si klid a šla jinam. Jenže to bych přišla o oprášenou, už neuvěřitelných osm let starou Longtemps. A to by mě mrzelo.

Přeskočím ANOHNI, potřebuje zřejmě více prostoru v jiném textu, a ještě zalichotím Kiasmos a Ohm Square. Dotažené, ničím nerušené sety byly v pozdní hodinu příjemně jednoduché. Sice jsem u českých "legend žánru" čekala větší pozdvižení, ale co nedala hudba, dala vizualizace. Charlie One a Jan ukrytí za polopropustnou bránou viseli mezi dvěmi projekcemi. Prostorový videomapping kloubil přírodní scenérie i geometrii a Charlie One zpívala, jak to umí jen ona: jako trochu sprostá, trochu zbrklá, přitom vtipná a sexy mladice. Made a deep sound!

Info

Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní Vítkovice, Ostrava

Foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.