Články / Reporty

CoO 2016, den druhý: Letem světem

CoO 2016, den druhý: Letem světem

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 16.07.2016

Gratuluju Colours k volbě Noisy Pots jako otvíráku na Arcelor Mittal – klukům udělala velká scéna dobře a vytřískali ze sebe maximum (doslova). Taky jsem ráda, že dostali prostor oslovit nové publikum. Stojí na pomezí tanečního elektra a bubenické show a jejich ústřední postavou je multitalent a hudební génius Michal Šupák. Jde o dobře poskládanou, vrstvenou, bohatou a nejednotvárnou muziku, takže bych se přimlouvala: zkuste je!

Mbongwana Star měli oproti nim velkou smůlu. Dvakrát jim vypadl úplně celý zvuk a zásadně v nejvnehodnější okamžik. Jejich hypnotická fúze rocku a rituálního afrického zpěvu stojí na repetitivních, silných grifech, kterými uváděli přítomné (a sebe) do hendrixovského transu. Hodně jiná hudba a hodně jiní frontmani: pánové v letech, v oblecích s kravatou a na vozíku kombinovali francoužstinu, angličtinu a jakési tribální halekání, a co hlavně, pařili. Celým tělem. Šlo zřejmě o jakési vítězství ducha… To o kus vedle vítězil v šapitó Europy místo spirituality humor. Korejští bubeníci Noreum Machi nepřijeli opěvovat tradiční kulturu, ale představit moderní program na jejích základech. Tasili starodávné nástroje a do toho vtipkovali třeba o lásce, učitelích, počasí nebo politice. To bylo velmi osvěžující.

V sedm večer jsme neodolali Auroře. Kvalitou a jímavostí projevu předčila veškerá má očekávání. Slyšet její zanícený soprán a zároveň vidět její trhavou choreografii naživo, bralo za srdce. Tím spíš, že se upřímně rděla a za každou písní publiku znovu a znovu děkovala. Jen nás ve stínu nové francouzské tragédie zamrazilo, když teprve devatenáctiletá kráska opatrně dodávala: "Jsem tak ráda, že jsem tu s vámi! Zažíváme nádhernou chvíli, a přitom světu teď, myslím, vládne chaos..."

Hned na to přišel čas Veeny. Temno nad, temno pod. Kondenzovaná ponurost jejich aktuální desky mi někdy nedovolí pustit si ji. Jistě, Veronika je klenot a její tichý křik léty zraje. Ale kdyby neměli být předehrou před ANOHNI, ponechala bych si klid a šla jinam. Jenže to bych přišla o oprášenou, už neuvěřitelných osm let starou Longtemps. A to by mě mrzelo.

Přeskočím ANOHNI, potřebuje zřejmě více prostoru v jiném textu, a ještě zalichotím Kiasmos a Ohm Square. Dotažené, ničím nerušené sety byly v pozdní hodinu příjemně jednoduché. Sice jsem u českých "legend žánru" čekala větší pozdvižení, ale co nedala hudba, dala vizualizace. Charlie One a Jan ukrytí za polopropustnou bránou viseli mezi dvěmi projekcemi. Prostorový videomapping kloubil přírodní scenérie i geometrii a Charlie One zpívala, jak to umí jen ona: jako trochu sprostá, trochu zbrklá, přitom vtipná a sexy mladice. Made a deep sound!

Info

Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní Vítkovice, Ostrava

Foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.