Články / Reporty

CoO 2016, den poslední: Tancem vpřed

CoO 2016, den poslední: Tancem vpřed

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 18.07.2016

Boys Noize pasuji na největšího schizofrenika festivalu. Nedopřál nám set, lepil jednotlivé tracky - jak mainstremový dance, tak tekno. Odpovídá to náladě poslední desky - na Mayday taky míchá hrušky s rohlíkama. Ale těch úliteb diskotékovému publiku bylo krapet moc. Přitom některé techno části neměly chybu a jeho show dotahovala nezapomenutelného Dangera z loňského roku. Minimálně bohatou a členitou světelnou instalací s parovody na pultu. Co chybělo, byla koncepce, která by nás udržela ve varu.

Ale nevadí. Víte, jak se sluší odnést si "objev Colours"? Přišlo to na poslední chvíli, ale mám je! Mým objevem byl zavírák Full Moon Stage, Mueran Humanos. Jejich dekadentní atmosféra a naše ztěžklá těla v neúprosném rytmu odpovídala nádherné scenérii zapomenutého klubu na periferii. Naživo byli prudší než z alba a zpěv dokonce tu a tam připomínal Brigitte Fontaine. Vládla tu španělština, nasamplovaný tesklivý smích, dlouhé klávesy a mohutný pohyb strojů v podlaží... Nedalo se nevzpomenout na Papalesca a Nihilisty. Tančila bych na ně do úmoru!

Ale svět tomu chtěl jinak. Svět potřebuje happy endy, a proto přijeli Underworld. Nečekala jsem nic, dostala jsem plnou náruč. Jejich přímočaré, jednoduše vedené tracky jsou tak úžasně retro. Líbil se mi jejich zvuk, líbil se mi Hydeův svetr, jeho pohyby z devadesátek, jejich Jumbo, Cowgirl i finální Born Slippy. Pod nohama vyčerpaného publika se tancem konečně zvířil prach, jak to známe, a odér podivnosti seniorům přístupné neděle odvál do ztracena. Neděle je mrtva, sláva ji.

Info

Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016 Dolní oblast Vítkovice, Ostrava

foto © vrbaak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Noc nikdy neutekla tak rychle (Mišmaš)

Veronika Miksová, cyril kosak 26.06.2022

Jsme doma, nebo venku? Jak se dívat na vývoj festivalu Mišmaš a jak na karpatské výhledy? O potocích lásky, dobrý lidech a dětech coby nadějích.

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace