Veronika Mrázková | Články / Reporty | 15.07.2016
Odolám pokušení popisovat smrákavou atmosféru a neradostné obličeje v pláštěnkových kapucích a rovnou řeknu, že první den nesešel jen počasím. Zahajovací Treacherous Orchestra odvedli dobrou práci, ale v pondělí si na ně už asi nevzpomeneme. Jejich mix skotského folku s gothic stylizací byl pěkným výletem do světa, ale všechny ty píšťaly, fujary a dudy mi začaly docela rychle splývat. Aspoň se ale vtipně omluvili, že přivezli tamnější počasí a skvěle komunikovali s publikem. To neplatí o Nothing But Thieves a Tame Impala. Proč se sází na tyto středoproudé hvězdy? Přestože je poslední deska Australanů plná chytlavých melodií, naživo se rozplizly do ztracena a všechny songy zněly od začátku do konce stejně, stejně unyle. Přijeli v otrhaných tričcích, na projekcích jim běhaly vizualizace jak z Windows Playeru a jedinou show byly stovky chvíli poletujících konfet. Jej...
Sláva Pařízkovi, který vede dramaturgii své scény přesně opačným směrem. B4 sice způsobili u většiny lidí před pódiem v prvé řadě údiv a jen málokdy nadšení, nicméně zvuk a ráznost Federselovy čtyřky nezpochybníte. S těžko rozeznatelnými covery The Plastic People of The Universe by šoupli do kapsy i Kraftwerk, jejichž koncert na Pohodě před třemi lety byl spíše smutný. S B4 dostává žánr kraut elektra nový lesk a já před zkušenými pány experimentátory hluboce smekám.
A vrchol dne? Za mě jednoznačně Brodka. Už jen proto, že učarovala i těm, kteří ji neznali. Měla všechno, co chybělo skupinám na hlavní scéně. Pódiovou show, kostýmy, spoustu zajímavých nástrojů, koncept, osobité vystupování a pokoru. Byla to pastva pro všechny smysly. Nejprve se držela písní z nového, opěvovaného alba z produkce Play It Again, Sam, ale potěšila i pamětníky a dokázala překvapit. Po valčíkových Funeral nebo Holy Holes a singlové Horses došlo i na punkárnu My Name is Youth a pódium se začalo otřásat. Když pak vytasila singly z předchozí desky Granda, K.O. a W pieciu smakach, zůstali s kapelou v punkovější poloze a z původních disco-popových aranží zůstal jen stín. A ve varhanní sestavě a úplně nové podobě zazněla i hitovka Dancing Shoes, kurwa geniální - takže k předchozímu seznamu ctností dodejte odvahu a všestrannost. To chceš.
Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní Vítkovice, Ostrava
Foto © Matěj Krč
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.