Články / Reporty

CoO 2016, den první: Z louže pod okap

CoO 2016, den první: Z louže pod okap

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 15.07.2016

Odolám pokušení popisovat smrákavou atmosféru a neradostné obličeje v pláštěnkových kapucích a rovnou řeknu, že první den nesešel jen počasím. Zahajovací Treacherous Orchestra odvedli dobrou práci, ale v pondělí si na ně už asi nevzpomeneme. Jejich mix skotského folku s gothic stylizací byl pěkným výletem do světa, ale všechny ty píšťaly, fujary a dudy mi začaly docela rychle splývat. Aspoň se ale vtipně omluvili, že přivezli tamnější počasí a skvěle komunikovali s publikem. To neplatí o Nothing But Thieves a Tame Impala. Proč se sází na tyto středoproudé hvězdy? Přestože je poslední deska Australanů plná chytlavých melodií, naživo se rozplizly do ztracena a všechny songy zněly od začátku do konce stejně, stejně unyle. Přijeli v otrhaných tričcích, na projekcích jim běhaly vizualizace jak z Windows Playeru a jedinou show byly stovky chvíli poletujících konfet. Jej...

Sláva Pařízkovi, který vede dramaturgii své scény přesně opačným směrem. B4 sice způsobili u většiny lidí před pódiem v prvé řadě údiv a jen málokdy nadšení, nicméně zvuk a ráznost Federselovy čtyřky nezpochybníte. S těžko rozeznatelnými covery The Plastic People of The Universe by šoupli do kapsy i Kraftwerk, jejichž koncert na Pohodě před třemi lety byl spíše smutný. S B4 dostává žánr kraut elektra nový lesk a já před zkušenými pány experimentátory hluboce smekám.

A vrchol dne? Za mě jednoznačně Brodka. Už jen proto, že učarovala i těm, kteří ji neznali. Měla všechno, co chybělo skupinám na hlavní scéně. Pódiovou show, kostýmy, spoustu zajímavých nástrojů, koncept, osobité vystupování a pokoru. Byla to pastva pro všechny smysly. Nejprve se držela písní z nového, opěvovaného alba z produkce Play It Again, Sam, ale potěšila i pamětníky a dokázala překvapit. Po valčíkových Funeral nebo Holy Holes a singlové Horses došlo i na punkárnu My Name is Youth a pódium se začalo otřásat. Když pak vytasila singly z předchozí desky Granda, K.O. a W pieciu smakach, zůstali s kapelou v punkovější poloze a z původních disco-popových aranží zůstal jen stín. A ve varhanní sestavě a úplně nové podobě zazněla i hitovka Dancing Shoes, kurwa geniální - takže k předchozímu seznamu ctností dodejte odvahu a všestrannost. To chceš.

Info

Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní Vítkovice, Ostrava

Foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace