Články / Reporty

Creepy Teepee a nová teritoria na hranicích umění a kýče

Creepy Teepee a nová teritoria na hranicích umění a kýče

prof. Neutrino | Články / Reporty | 14.07.2015

Festival Creepy Teepee je už sedmým rokem přehlídkou současného hudebního undergroundu, který se teprve klube na svět a je příjemnou alternativou opulentních monstr festivalů, sázejících především na velká jména a mnohatisícový dav, úprkem přebíhající z bodu A do bodu B. „Creepko“ je naopak subtilním festivalem vesměs čerstvých a neokoukaných tváří, o kterých možná ještě teprve uslyšíme - nebo taky už vůbec ne, hrajících pro pár stovek zapálených insiderů. To však rozhodně neznamená, že kapely a projekty, které zde mohou předvést na malé ploše svůj „kreativní potenciál“, kvalitou zaostávají za produkcí „vyhajpovaných“ kapel, které hrají na mamutích festivalech za mnohem nehoráznější sumy pro mnohem anonymnější publikum.

Tady si každý vidí doslova do talíře a všechno má svou specificky domáckou post-undergroundovou atmosféru. Pozorovatel si může připadat jako na větším rodinném mejdanu pražských hipsterů, kteří s sebou vzali na výlet do Kutné Hory i své cizojazyčné přátele. Určitým pojítkem zúčastněných je i nevtíravý aktivismus a DIY přístup, který vedle podpory anti-nazi hnutí Good Night White Pride je solidární i s politickými uprchlíky a k občerstvení nabízí veganskou stravu, bez obvyklých festivalových klobás a langošů. Vegetable coconut curry by bylo škoda neochutnat. Sympatické je i to, že výhradním pivním arbitrem festivalu je malý pivovar Kocour ze severočeského Varnsdorfu, a ne provařený pivní monopol.

Organizátoři A.M. 180 collective, coby dlouholetí slídilové nových teritorií hudebního spektáklu na hranici umění a kýče, se od samého začátku nebojí jít napříč všemi progresivními, ale i na čas odloženými žánry, a tak i letos jsme se pohybovali na škále od dystopického popu Holly Herndon nebo post-punkových Yung přes arteficiální ambient dubstep Dné-ho, sveřepý indie hip hop klanu TTF The Gang nebo psychedelický space rock Kinga Khana a jeho The Shrines až třeba po freak folk šraml britských Crywank. O jména a žánry tu však opravdu tolik nejde, jako o určitou nedeklarovanou pospolitost a hledačskou umanutost s obdivem ke všemu, co se tak trochu vymyká, a k outsiderství jako osobitému projevu existence citlivě vyhraňující se z pohodlnosti mainstreamu.

Byl jsem účastníkem na prvních ročnících Creepy Teepee, když se festival konal ještě na nádvoří jezuitské koleje. Je pravdou, že současný areál starého pivovaru sluší festivalu asi přece jen víc. Rozdělení na vnitřní „industriální“ prostor, který svým vykachlíkovaným interiérem připomíná jatka a je vyhrazený především elektronickým solitérům, a na venkovní stage, kde můžou pro změnu publiku přiblížit svou komunikativnější tvář ostatní bandy, je rozhodně dobrou dramaturgickou volbou dua Hošek – Bolf, jejichž vkus se stal pro festival signifikantním. Osobně doufám, že se jim podařilo na vstupném vybrat alespoň tolik, aby se mohl, bez problému, konat příští ročník. Rád přijedu do středočeského města, které je kromě unikátní gotické katedrály svaté Barbory a proslulé kostnice známé i jedním z nejobjevnějších festivalů v české kotlině.

Info

CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.