Články / Reporty

Creepy Teepee a nová teritoria na hranicích umění a kýče

Creepy Teepee a nová teritoria na hranicích umění a kýče

prof. Neutrino | Články / Reporty | 14.07.2015

Festival Creepy Teepee je už sedmým rokem přehlídkou současného hudebního undergroundu, který se teprve klube na svět a je příjemnou alternativou opulentních monstr festivalů, sázejících především na velká jména a mnohatisícový dav, úprkem přebíhající z bodu A do bodu B. „Creepko“ je naopak subtilním festivalem vesměs čerstvých a neokoukaných tváří, o kterých možná ještě teprve uslyšíme - nebo taky už vůbec ne, hrajících pro pár stovek zapálených insiderů. To však rozhodně neznamená, že kapely a projekty, které zde mohou předvést na malé ploše svůj „kreativní potenciál“, kvalitou zaostávají za produkcí „vyhajpovaných“ kapel, které hrají na mamutích festivalech za mnohem nehoráznější sumy pro mnohem anonymnější publikum.

Tady si každý vidí doslova do talíře a všechno má svou specificky domáckou post-undergroundovou atmosféru. Pozorovatel si může připadat jako na větším rodinném mejdanu pražských hipsterů, kteří s sebou vzali na výlet do Kutné Hory i své cizojazyčné přátele. Určitým pojítkem zúčastněných je i nevtíravý aktivismus a DIY přístup, který vedle podpory anti-nazi hnutí Good Night White Pride je solidární i s politickými uprchlíky a k občerstvení nabízí veganskou stravu, bez obvyklých festivalových klobás a langošů. Vegetable coconut curry by bylo škoda neochutnat. Sympatické je i to, že výhradním pivním arbitrem festivalu je malý pivovar Kocour ze severočeského Varnsdorfu, a ne provařený pivní monopol.

Organizátoři A.M. 180 collective, coby dlouholetí slídilové nových teritorií hudebního spektáklu na hranici umění a kýče, se od samého začátku nebojí jít napříč všemi progresivními, ale i na čas odloženými žánry, a tak i letos jsme se pohybovali na škále od dystopického popu Holly Herndon nebo post-punkových Yung přes arteficiální ambient dubstep Dné-ho, sveřepý indie hip hop klanu TTF The Gang nebo psychedelický space rock Kinga Khana a jeho The Shrines až třeba po freak folk šraml britských Crywank. O jména a žánry tu však opravdu tolik nejde, jako o určitou nedeklarovanou pospolitost a hledačskou umanutost s obdivem ke všemu, co se tak trochu vymyká, a k outsiderství jako osobitému projevu existence citlivě vyhraňující se z pohodlnosti mainstreamu.

Byl jsem účastníkem na prvních ročnících Creepy Teepee, když se festival konal ještě na nádvoří jezuitské koleje. Je pravdou, že současný areál starého pivovaru sluší festivalu asi přece jen víc. Rozdělení na vnitřní „industriální“ prostor, který svým vykachlíkovaným interiérem připomíná jatka a je vyhrazený především elektronickým solitérům, a na venkovní stage, kde můžou pro změnu publiku přiblížit svou komunikativnější tvář ostatní bandy, je rozhodně dobrou dramaturgickou volbou dua Hošek – Bolf, jejichž vkus se stal pro festival signifikantním. Osobně doufám, že se jim podařilo na vstupném vybrat alespoň tolik, aby se mohl, bez problému, konat příští ročník. Rád přijedu do středočeského města, které je kromě unikátní gotické katedrály svaté Barbory a proslulé kostnice známé i jedním z nejobjevnějších festivalů v české kotlině.

Info

CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace