Broněx | Články / Reporty | 15.07.2014
Jako každý rok. Když člověk přesedá na kutnohorským hlaváku na courák do zastávky Kutná Hora město, potká většinou první návštěvníky Creepy Teepee, rozpoznatelný na první pohled. Jako každý rok. Křiklavý barvy, divný outfity, modely ze sekáče feat. uniformy ze Star Treku. Můžete se proti tomu vymezovat nebo zaujmout jakýkoli jiný postoj, stejně je to ale každému jedno. Jako každý rok. V parčíku před areálem pak sedí skupinky lidí, jako každý rok, a s odpolednem se pomalu plní i samotný pivovarský dvůr. Creepy Teepee vol. 6, sobota. Domácká atmosféra, ať už to tady znamená cokoliv. Jako každý rok.
ALE. Zatímco u všech předchozích ročníků bývalo zvykem, že se hrálo jen na venkovní stagi, tentokrát se střídaly koncerty venku a uvnitř. Líné plynutí nahradilo neustálé přebíhání zvenku dovnitř. Po prvních Pretty Old Sound tak hned začínají Le Bain de Maid uvnitř. Chebská screamo kapela, o které by se rozhodně mělo vědět víc. Nejen název připomene francouzské emo staré školy, melancholie tryská ze zatěžkaných riffů. Zdatní kolegové profláklejších Drom nebo Esazlesa, kteří ostatně měli hrát na Krýpku o den později.
Pak už jde všechno ráz na ráz, možná až trochu moc. Vcelku fajn rakouská kytarovka Live Crush venku, uvnitř Peleton ze stáje Silver Rocket, škoda horšího zvuku poloprázdné haly. Po nich instrumentální dvojice Tomáš Palucha. Poslouchám se zatajeným dechem, každý akord obou kytar se splétá pomalu a dlouho rozeznívá vzduch i industriální projekci. Chrámový zážitek, ani nepotřebuješ Svatou Barboru. Hned a bez oddychu Old Soul z Michiganu venku, kapela, která nedávno vydala splitko z plzeňskou Nicotou. I na velké stagi za odpoledního slunce zní hardcore přesvědčivě, i když si dovedu představit lepší čas a prostor. Vzápětí po nich Nicota uvnitř, další silný zážitek, jsem jako vždy roztrhán na kusy. Vrchol dne už odpoledne, určitě.
Silných emocí je moc, bez uvolnění, a pořád je ještě denní světlo. Podvečerní kapely tak sleduju zpovzdálí, uvolnění tempa přinášejí Latviri, nová stoner kapela Tomáše Kopáčka z Black Tar Jesus. S pozvolným soumrakem přichází ke slovu víc elektroniky než kytar a atmosféra pozorného naslouchání a odpoledního postávání se přelévá v ostrou párty. Taneční Patten s projekcí rozteklých barev je důstojná náhrada Le1fa, pak Actually jako dekadentní protiklad Madonny ze sedmdesátek. A mezitím a potom další projekty v hale uvnitř, šílená elektronika, tělo na tělo... spousta těl na spoustě těl... Nemám správné vyladění, nestíhám. Zběsilý tep v pivovarské hale neopadává, únava vítězí.
Creepy Teepee 2014
12. 7. 2014, pivovar, Kutná Hora
foto © Martin Rejsa
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.