Články / Reporty

Čtveřice žárovek (Machinederum a FVLCRVM)

Čtveřice žárovek (Machinederum a FVLCRVM)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 21.04.2017

Nejenom v centru města to v pátek večer žije až do ranních hodin. A nezřídka se vyplácí vyjet do smíchovské MeetFactory, která oproti svým běžným klubovkám zaměřujícím se na různé podoby techna, lákala poslední březnový den na živý set amerického producenta Machinedruma. Bylo tomu přesně pět let, co továrnu navštívil posledně v rámci oslav narozenin Radia Wave společně s Hudsonem Mohawkem. Od té doby stihl u Ninja Tune vydat skvělou desku Human Energy, která se dle jeho slov stala milníkem v takřka dvacetileté tvorbě.

O roli supportu nebylo třeba dlouze přemýšlet, slovenské producentské eso Pišta Kráľovič aka FVLCRVM vyhrál vloni v soutěži o nejlepší remix Machinedrumovy skladby Take Flight. I když se od agresivního drum and bassu, na Slovensku stále velmi populárního žánru, producenti jako FVLCRVM už dávno odrazili jinam, jejich sety si ponechávají něco z jeho struktury. V jukem nasáklé produkci sice kralovaly očekávané dropy, ale i mezi nimi bylo na co tancovat.

Americký rodák měl v první části setu jednoduchý úkol. Lehce unavený a prořídlý klub potřeboval po druhé hodině ranní nakopnout k životu i tanci. Po sérii starších kousků proto rychle přeběhl k aktuální tvorbě, která přes svoji hravost neztratila party náboj. Tím spíše v živé verzi, kdy Machinedrum zvýraznil všechny stěžejní beaty a upozadil vokální linky. Ty na desce sice působí poněkud genericky, v živé úpravě však dostaly údernější nádech a jejich vstřícnost skvěle doplnila odtažitější starší kousky.

Human Energy je oproti předešlé tvorbě ucelenější. Machinedrum se vydal podobnou cestou jako u nás Dné, když se rozhodl soustředit pouze na určité spektrum zvuků, jen jeho rukopis je svižnější a definují ho syté křiklavé barvy. O to větší škoda byla, že se celé MeetFactory zahalilo do tmy a dýmu. Nad hlavou Machinedruma problikávala pouze čtveřice žárovek, jejichž záře sotva dolétla na producentův kšilt. Největší vizuální atrakcí nakonec zůstal barevný příruční sampler, který neustále poletoval nad ostatními nástroji, když hbitě otáčející se umělec nenápadně hecoval publikum k tanci. Potemnělým klubem přesto vládla anonymita podobně jako na jiných řadových techno akcích, což byla škoda, porovnáme-li barevnost Machinedrumova setu s běžnou nabídkou. O to více se na něj těším na Pohodě (nebo na Colours), kde skvěle zapadne do uvolněné atmosféry. I kdyby mělo zrovna svítat.

Info

Machinederum (us) + FVLCRVM (sk)
31. 3. 2017, MeetFactory, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.