Články / Reporty

Čtyři duhy, emoce na pochodu (Colours of Ostrava 2022)

Čtyři duhy, emoce na pochodu (Colours of Ostrava 2022)

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 17.07.2022

Přivstat si a jezdit do areálu už na půl dvanáctou nebývá žádný med, motivací je ale zkušenost s ojedinělými představeními. Ještě se mi za řadu let nestalo, že bych přihlížela průměru, výběr divadelních nových forem a především pak současného tance bývá pro mimopražské požehnáním. Čtvrteční The Runners mi dali nahlédnout do uspěchanosti doby a sebe samotné více než melvilovský bestseller Čtyři tisíce týdnů, Panoptikum od Lenky Vágnerové & Company tolik emocí jako Lynchův Sloní muž. Ten se také v Panoptiku objevil, vedle siamských dvojčat, hadí ženy, zakrslých lidí, zkrátka fyzicky odlišných či znetvořených. Dekadentní masky nebo domalované křeče a zlomyslné úsměvy ale neděsily ani v nejmenším tak jako představený rejstřík psychického a fyzického násilí. Nepravosti a ve zkratkách prezentované pokřivené charaktery vytvářely společně s hudebním podkresem hororovou atmosféru. A ta se hned několikrát vystřídala s neškodnými až humornými kouzelnickými vstupy a flašinetními estrádami. Takže nahoru, dolů, pláč, smích a znovu, nahoru, dolů...

S Mariou Satti vedla jízda jen nahoru. Jak expres výtahem bez mezipater. Charismatická Řekyně vprostřed vokálního tria častovala nejen řeckými, ale i súdánskými nebo bulharskými písněmi a většinu představila v příslušném jazyce. Publikum si držela blízko, déšť nedéšť. Hudebně jde o jednoduché schéma, trocha perkusí, kláves a koncentrované, zdobné vokály - začátek byl vlastně poměrně plochý. A i když je profesionální tanečnicí, pozorovali jsme jednoduchou choreografii rukou a boků. Čím více ale přidávala elektroniky a na tempu, tím více jsme brali tanec na sebe. V závěru překvapila balkánským coverem songu Crystaline od Björk a hit Mantissa jsme si pak zpívali celou cestu areálem.

fotogalerie z festivalu najdete tady

Když už jsme nahoře, jaký je výhled? Vidím slibné slovenské Luvver. Jejich indie elektronika měla dvě polohy - zajímavou „apparatovskou” a tu zpívanou, tendenční a předvídatelnou, která tahá celý koncept do mainstreamu. Jedno se jim ale musí nechat: pod scénou nebyl díky dobré párty čas rozmýšlet, bratia mají další záviděníhodnou klubovku.

Blíží se konec cesty. Vracíme se dolů, k základům. Tindersticks. Přezdívá se jim “králové smutku”, já je vnímám spíš jako vypravěče, kteří umí zahrát na tu správnou strunu. To nejsou jejich pocity a zážitky, které nás oslovují a které se derou na povrch. Lidi milují hity, protože v nich slyší, co už znají, u Tindersticks jde o vzájemnost, známe ty prožitky a nálady. Myslím na text Dominika Zezuly: „A pak jsem přemýšlel, kterou skladbu ti poslat. Abych to nemusel říkat.” Před půlnocí už jsme v Gongu všichni unavení, citlivější. Na stropu se sráží emoce, z dýmovačů vychází nostalgie. Začali baladami a kočičí zpěv Stuarta Staplese i serenádní kytary jímali jak platonická láska. See My Girls, The Amputees, Pinky in the Daylight, Take Care in Your Dreams - už nikdy tyhle písničky neuslyším, aniž bych si nevybavila včerejší hlubokou červencovou noc.

Info

Colours of Ostrava
13.–16. 7. 2022
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
web festivalu

foto © se souhlasem Colours of Ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Stop Putinovi a sláva Ukrajine (Dakhabrakha)

Ema Klubisová 03.12.2022

Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.

Monkey Week 2022: Kousek srdce

Michal Pařízek 28.11.2022

Jeho zvědavost je upřímná a nenucená, v tu chvíli ještě netuším, že podobně milých lidí potkám spoustu. Jsem tu sotva hodinu a už se chci stěhovat...

Bonobo a jeho zlatý rez

Matej Kráľ 28.11.2022

Bonobo vyrátal zlatý rez klubového a kapelového zvuku. Vzišla z toho skvelá párty.

Alternativa 2022: Nové pohledy, staré základy

Jan Starý 27.11.2022

Alternativa vyniká přehledem o kontinentální scéně a dokáže nabízet jiné pohledy na starší přístupy. Ještě víc než loni ale chyběli mladí hudebníci a elektronika.

Možno sa už neuvídime (Injury Reserve)

Jonáš Sudakov 26.11.2022

Zamyslenejšie a atmosferickejšie pasáže predchádzajúcich päťdesiatich minút nahradili moshpity a skandovanie. Dôstojná rozlúčka s Injury Reserve.

Citový vyděrač Nils Frahm

Lukáš Grygar 25.11.2022

Podezřelý: Frahm, Nils, ročník 1982, státní příslušnost německá, žánrová „contemporary classical“. Už máte dostatek indicií?

Stále svěží šumperské blues (Blues Alive 2022)

Jiří V. Matýsek 21.11.2022

Letošek jako by startoval novou éru, uvolnění po covidové pauze bylo znatelné. Pokud byl jubilejní ročník prodchnut obavami o budoucnost, vyprodáním letoška byly rozptýleny.

Le Guess Who? 2022 – To nejlepší

redakce 15.11.2022

Kromě denního zpravodajství nabízíme tradičně stručný výběr z nejlepších koncertů, podrobnější reportáž najdete v lednovém Full Moonu.

Tolik sebevědomí i pochybností zároveň (Sudan Archives)

Jakub Béreš 15.11.2022

Místo R&B zpěvačky vyzařující klid připomínala rockstar, ve svých manýrách ale nikdy neošidila samotný pěvecký výkon.

Show me your inner IKEA (Luki Essender, Galerie OFF/FORMAT)

Minka Dočkalová 15.11.2022

Víc pozornosti tentokrát strhávají návštěvníci než výstava. Musím se dívat na to, jak se lidé dívají. A přes to dívání zkoumám vystavená díla.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace