Články / Rozhovory

Degeneration NEXT: Doufáme v nárůst o sto procent

Degeneration NEXT: Doufáme v nárůst o sto procent

Jarmo Diehl | Články / Rozhovory | 24.09.2013

Ačkoliv se o brněnském festivalu Degeneration NEXT příliš neví, letošní ročník si urve více pozornosti, hádáme. Festival spadá do rodiny dalších společensko-kulturních aktivit a kontext ho dělá ještě zajímavějším, další důvodem, proč si nenechat ujít sobotní akci, je fakt, že proběhne v továrním prostoru Vlněna. A ten už dlouho premávat nebude. Na lajnapu jsou německé mlátičky Dÿse nebo Troy von Balthazar (z Chokebore), ale nehraje se na velká jména, ani na více stagí nebo stánková šméčka. Více Roman Zigo, hlava.

Pojďme nejdříve ke kontextu celého festivalu, který je součástí aktivit občanského sdružení Kulturárium – jak dlouho a s jakými úspěchy fungujete?
Kulturárium vzniklo v rámci projektu Brněnský lunapark aneb divadlo ke kávě, který měl letos čtvrtý ročník, a jde o představení nezávislých divadelních souborů přímo mezi stoly brněnských kaváren. Po téhle akci došlo k otevření Kulturária dalším lidem, kteří měli nápady a chuť je realizovat. Tak vznikl Kabinet nezávislého filmu, Týden kávy, Tanec a handicap, I kráva má svou knihu a náš Degeneration NEXT. Nedávno se připojil ještě Vocal fest. Jak je vidět, zaměření sdružení jde hodně do široka, hudba, film, tanec, knihy a káva. Jsme sdružení, které chce oživovat Brno, přinést zajímavé akce, dát šanci mladým organizátorům si zkusit, co v nich je. Letos v listopadu oslavíme třetí narozeniny, a to velkou akcí v nové galerii Industra, kde představíme všechny naše projekty. Konkrétní úspěchy nejspíš nevyjmenuju, ale za tři roky fungování navštívilo naše akce přes dvacet tisíc lidí, to je asi náš největší úspěch.

Festival Degeneration NEXT jste na webu charakterizovali v devíti bodech, které znějí téměř jako manifest. Do jaké míry je „politicky angažovaný“?
Souhlasím, že to může znít jako manifest. Je to samozřejmě lehce nadnesené, nicméně když chce člověk vysvětlit, o co jde, musí dát svému vyjádření ostrý jasný tón. Politickou angažovanost můžete najít tak maximálně v pár textech našich interpretů, nechci, aby se z festivalu hudby stal cirkus.

K některým charakteristikám: „Snažíme se obohatit hudební prostor v Brně, Jihomoravském kraji, potažmo v celé ČR, jako protiváha mainstreamovým a primárně výdělečným festivalům.“ Jaký je brněnský hudební prostor? Ptám se i proto, že česká hudba je u vás vždycky v menšině a třeba jsem se přehlédl, ale vystoupila na NEXTu už nějaká brněnská kapela?
Situace v Brně v rámci hudby se za poslední dobu zlepšila. Vznikla řada zajímavých festivalů a brněnskými kluby prošlo několik pozoruhodných umělců. Když vezmu situaci před prvním ročníkem, měli jsme v Brně Majáles, Čarodějáles a nový festival Back to School. Jediné, co tyhle festivaly obohacují, je vlastní kapsa. Nuda, šeď, notoricky známí interpreti a pár studentských kapel, které vyhrály hlasovací soutěž na facebooku… Nechci znít nafoukaně nebo egoisticky, samozřejmě velké procento lidí zajde raději na takovou akci, protože je tam zábava, známí a většinou to moc nestojí. Nezaujme je šestice neznámých kapel, o kterých nic neví, nemají zájem poznávat nové věci. Degeneration NEXT je tu pro ty ostatní. Dáváme prostor hlavně zahraničním kapelám, jelikož chceme přinést něco nového jak lidem, tak kapelám, kterým se těžko hledají možnosti koncertování u nás. Některé z kapel tady nikdy nehrály, někteří párkrát a někteří tady hráli docela dost, ale opravdu, opravdu stojí za to slyšet je znovu. Co se brněnských kapel týče, vystoupila zatím jediná. Na prvním ročníku, jako první. Říkal jsem si totiž, že když už jsem vytvořil hudební festival, tak bych ho měl i zahájit, takže to byl vůbec první velký koncert mé kapely LoveGasm, která je teď tak nějak na odpočinku.

A ještě: „Vycházíme ze statě teoretika Theodora Adorna O fetišovém charakteru v hudbě a regresi sluchu, ve které mluví především o degeneraci hudebního vkusu a pozlátku popularity.“ Nezní to příliš papírově a akademicky ve smyslu: kolik lidí chodí a čekáte kvantitativní nárůst?
Zní to dost papírově a akademicky, to máš pravdu, mohli bychom se na to vybodnout, ale když ono to docela dobře popisuje koncepci festivalu. Ani na našem merchandise není jméno festivalu, abychom náhodou nezískali moc velké pozlátko popularity! Co se návštěvnosti týče, první ročník navštívily dvě stovky lidí, takže pro letošek doufáme v nárůst alespoň o sto procent. Tak držte palce... nebo radši přijďte taky.

Lajnap je poměrně náročný a snese přísné měřítko nejprogresivnějších dramaturgií na tuzemské klubové scéně, o těch festivalových nemluvě – jak jste financovaní?
Tohle je vždycky oříšek. Když člověk přijde do velké firmy a žádá padesát tisíc za reklamu, kterou uvidí pár stovek návštěvníků, většinou je o odpovědi jasno, ještě než zaklepe na dveře. Musíme mezi majiteli firem hledat opravdové milovníky hudby, případně naše známé. Pak tu máme samozřejmě různé granty nadací, města a tak dále, o které žádáme, a ne vždy to vyjde. Jednou se nám povedlo získat grant od americké ambasády, po kterém sice následovalo byrokratické peklo, ale zvládlo se to, a tak mohlo přijet, pobýt a odjet duo amerických Black Pistol Fire, kteří ve svých osmadvaceti nebyli nikdy v Evropě. První ročník jsem sponzoroval i ze své kapsy, uvidíme, co ten další.

Jaké jsou ozvěny a reakce z médií? Přímo úměrný náročnosti nebo alternativnosti celé akce? Čekáte, že letos to bude odlišné?
Vzhledem k tomu, že právě probíhá mé druhé interview o festivalu, tak jsou reakce médií na vzestupu. Zájem je přímo úměrný šíření povědomí o tom, co děláme. Po prvním ročníku vyšel fotoreport na webu Rock&Pop s názvem První ročník festivalu na jedničku, a to samozřejmě potěší. Doufám, že letos přibude několik psaných kritik, takový festival potřebuje zpětnou vazbu. Mimochodem, líbí se mi myšlenka, že i přes zvučnější jména alternativní scény 80% návštěvníků nebude tušit, s kým má tu čest.

Lupeny prodáváte přes službu Ticketon, čím jsou lepší od velkých hráčů typu Ticketpro nebo Ticketportal?
Těžko říct, v čem jsou lepší nebo horší, několik akcí Kulturária řešilo prodej skrze Ticketon, a tak jsme se také přidali. Prostě přes ně prodáváme vstupenky. Nic víc, nic míň.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Douška vydavatelská: Nona Records

redakce 13.11.2019

Matěj Kotouček z labelu Nona Records po třech letech fungování v symbióze podpory klubových akcí a vydávání experimentálního elektra migruje do Prahy.

Pojď ven s Dominikem Zezulou

redakce 06.11.2019

Na co se teď nejvíc těší textař, zpěvák, polovina post-hudby a zakladatel projektu Děti mezi reprákama Dominik Zezula?

Kevin Morby: Udělat víc lidí šťastných než nešťastných

Jakub Peřina 31.10.2019

Smutný pohodář Kevin Morby míří poprvé do Prahy a v rozhovoru prozrazuje, s jakými pocity psal svou novou desku Oh My God. Tedy mimo jiné.

Jana Bitterová: Obrazovka působí jako magnet

Anna Mašátová 24.10.2019

Jeden večer, dvě města, dva divadelní prostory propojené současným tancem, hudbou a technologiemi. Proč? To nám řekla autorka projektu.

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

Petr Ferenc 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v Beats1 show rádiové persony jménem Zane Lowe. Kde se vzali, kdo to je?

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

Michal Pařízek 10.10.2019

Skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. A argentinští Mueran Humanos jí oplývají. Rozhovor.

Nick Murphy: Nedělám hudbu pro sebe, ale pro jiné

Maria Pyatkina 04.10.2019

Před pražským koncertem jsme si povídali o umělcově službě lidstvu, cestovatelských zážitcích a Muprhyho houževnaté povaze.

Aneta Kohoutová (Nábřeží saunařů): Hrozná zodpovědnost, ale zároveň i neuvěřitelná svoboda

Jarmo Diehl 30.09.2019

Nábřeží saunařů, akce, která se odehraje v Hradci v závěru tohoto týdne. Co od ní čekat, jestli přijít nahý a hladový, co chystá NUUK do budoucna?

Vstupní prohlídka: Stolen (chn)

redakce 26.09.2019

Kapela Stolen z čínského města Chengdu existuje přes deset let, evropskému publiku se letos představí jako předkapela ikon New Order.