Články / Reporty

Den druhý: Pestřejší program versus komerční bizár (United Islands)

Anna Mašátová | Články / Reporty | 22.06.2014

Druhý Ostrovní den sice počasí návštěvníkům příliš nepřálo, programově ale nebylo co vytýkat. I proto překvapila nízká účast v prostoru Kinského zahrady, ostatní lokality praskaly ve švech.

Velmi příjemný objevem bylo mladé polské duo The Dumplings. Justyna Święs a Kuba Karaś se poznali na konkurzu pěvecké soutěže. I když každý vyznávali odlišné hudební žánry, dohromady vytvořili intimní elektronický projekt, připomínající české EOST nebo kapely s Emou Brabcovou v čele.

V rámci Dnů Jeruzaléma zavítalo do Prahy hned několik izraelských hudebníků a hudebnic. Z Tel Avivu dorazili na Rádio 1 stage LFNT (čti Elephant) nebo také Live Free Not Troubled aneb kytarista a zpěvák Ran Nir, basák Daniel Benhorin, bubeník Matan Asayag, pianista Yonatan Daskal a kytarista Yonatan Shilansky. Kdo se ve čtvrtek nevykopal na Klubovou noc, musel už kvůli LFNT zalitovat, skupina si totiž střihla v rámci United Islands hned dvoják. LFNT stojí prozatím na rockových kouscích z debutového alba Tales of a Drunken Man, vzniklých na cestách s kapelou Mojos, kterou Nir spoluzaložil se slavnějším kolegou Asafem Avidanem. Téměř klasický rock'n'roll řízlý grunge i noisem, upřímné texty a ano, přiznejme si to, nejen hudebně, ale i vizuálně zajímavá sestava. O pár metrů dále začínali na hlavním pódiu Ille, bohužel za účasti nepočetného publika. Zapomenout, Kočka, Ledňáčci i hit Holka ve tvý skříni, pro Ille škoda, že nehráli na nacpané Kampě nebo české scéně na Petříně. Tam sklízela velký potlesk třeba Katarzia, při jejímž poslechu jste se neubránili vzpomínce na Deža Ursinyho.

Kampa. Co dodat. Natřískáno, ale naprosto bizarní stánky změnily místo v podivný lunapark. KFC? Burgerking? Bylo to nutné? Jediné pocity, co člověk měl, bylo utéct, než ho pach omastku prolne skrz naskrz. Oproti pátečním, nepříliš zábavným Childhood stáli holandští When We Are Wild opravdu za poslech. Dravost, komunikace s publikem, vlastní verze Lou Reedovy Walk on the Wild Side. I na jejich první album si budeme muset ještě počkat, živák byl ale bez chyb.

Hřebem večera, potažmo celého festivalu, byli nepochybně Heymoonshaker, pravděpodobně jediní zástupci žánru beatboxblues na světě. Britská dvojka se potkala před pěti lety na Novém Zélandu, od té doby jsou nejlepší přátelé, kteří v podstatě veškerý čas tráví na cestách. Andy Balcon a Dave Crowe předvedli strhující show, při které jen potvrdili dávnou pravdu, že blues se líbí vlastně každému, jen o tom neví. Balconův řezavě krákavý hlas s doprovodem kytary a Croweova beatboxová brilance podpořená až extrémně sebejistým vystupováním s erotickým nábojem přivedla kotel pod pódiem do varu. Ostatně po koncertu se o jejich desku Shakerism strhla u stánku málem bitka, lidi kupovali jak o život. Kdo neměl fúzí dost, musel být uspokojen argentinským Bajofondem, závěrečnou show United Islands. Argentinci sice dorazili bez VJ Veronicy Loza, ale beaty prolínající se s vášnivostí houslí a živelným akordeonem roztančili snad i letohrádek Kinských na vrchu kopce. Festival pravděpodobně nemohl být zakončen lépe, electrotango nicméně přidalo několik vrásek na čela organizátorů. Bajofondo překročili policejní hodinu, což nadšení fanoušci kvitovali s velkým povděkem.

Shrnutí? Nová scéna v Kinského zahradě, na kterou se vybírala nemalá suma, asi nemusela být. Kampa by bývala byla bez stánkového cirkusu milejší a dostupnější, jako lokalita hlavní scény ideální. Program byl místy nevyrovnaný, jistě, zavděčit se všem nelze. Někdy je však méně více, opakování stejných kapel ze čtvrteční Klubovky přišlo mnohým zbytečné. Skladba občerstvení byla tristní, čistota a organizace naopak příkladné. Zkrátka a dobře, na závěr školního roku - za tři. United Islands neurazily, ale ani nenadchly, přesto je dobře, že se uskutečnily. Praze velké kulturní akce (téměř) zdarma chybí a festival hlavní město alespoň na chvíli probere z letargie.

Info

United Islands 2014
21. 6. 2014, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…

Zralá jako víno (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 05.08.2019

Pokud jde něco Besedě skvěle, je to výběr kapel v perfektní koncertní kondici. Zatímco loni předvedli omračující výkon Pacino, letos...