Články / Reporty

Den jako stvořený - Ravelin 7 a jejich party

Den jako stvořený - Ravelin 7 a jejich party

rionka | Články / Reporty | 15.10.2013

Hurá, pátek! Den jako stvořený pro koncert Ravelin 7. Pokud se samozřejmě nezapomenete v práci, že. Když jsem s jazykem na vestě dobíhala do sálu, bylo už zase pozdě. Nevím, jak to dělám, ale poslední dobou stíhám až druhou kapelu v řadě. Vbíhám do Bora, jednou rukou objednávám pivo a druhou schytávám zasloužený pojeb od p. Křemíka ("To je strašný, vy z toho Full Moonu chodíte všude pozdě!"). Dobře mi tak.

Lillion Brosis, první jméno dnešního keftesího line-upu, stojí naštěstí stále ještě na pódiu. Prakticky neznámé uskupení z Hrušovan nad Jevišovkou, ale velmi příjemná a dobře poslouchatelná záležitost. Něco mezi post-rockem a post-punkem, okořeněno krapítkem hardcoru. Na bandcampu inzerovaný "dance punk" se naštěstí nekonal, ale i tak celá kapela skákala a synchronizovaně pařila jako dobře naolejovaný HC orloj. Narozdíl od coveru letošního alba se chlapci zjevili oblečeni, za což mají bod od všech stydlivých fanynek. Hlasitý potlesk a občasné "hurá!" z publika potvrzuje, že jsem měla přijít dřív.

Někdy takhle na jaře kolem apríla jsem v Boru poprvé viděla Enten og eller. To je taky otřepaná historka - pointou je, že Enten og eller (stoner, noise, bordel, rock) jsou výborná věc. Je jedno, jestli hrají na pódiu coby dojížďák po gigakoncertu Muchy nebo je najdete uprostřed betonové požární nádrže ve slunečnicovém poli, kam si musíte přinést i vlastní toaleťák (zato jste dostali namazanej chleba a piroh se zelim). Pokaždé jim to sluší a pokaždé je to mazec. Tentokrát se zjevili na podlaze Bora opět ve čtyřech i s novým zpěvákem a navíc s několika novými skladbami ("Musíš začít, já tuhle ještě neumím!"), které byly odměněny bouřlivým aplausem. Musím říct, že na téhle podlaze a v tomhle klubu jim to sekne nejvíc, i když Filip ještě pořád nerozmlátil ten svůj děravej činel. Snad příště.

Ravelinů je na pódiu jako much - neumím sice počítat, ale plnější to tam bylo snad jen tehdy, když přijelo Sdružení rodičů a přátel RoPy. Pobíhají po místnosti a házejí po sobě kabely, Lilek si nasazuje činel s dírami (tentokráte již designovýma), kytarista Míra si stěžuje, že ztratil fialové trsátko pro štěstí, hledáme ho pod pódiem, svítím telefonem. Hele, našla jsem - jenom je zelené...

CEO mě před odjezdem na tuhle party varoval, že Ravelin 7 jsou nejlepší česká kapela. Toto tvrzení si dovolím podtrhnout a zakroužkovat. Tolik upřímné, zpocené energie jen tak neuvidíte, tolik emocí vyřvaných až na dřeň, vyhnaných rukama vzhůru do stropu. V Boru vám stačí čtyři lidi na to, abyste měli pod pódiem slušný "kotel", a co teprve, když začne celý světasál vyskakovat do výšky. Fanoušci odzpívají polovinu skladeb místo Honzy, ten se směje, tleská, tančí, mává hlavou. Ve finále se vrhá do publika a nepřestává křičet. Masa lidí se raduje. Je mi jedno, že texty některých nových skladeb neznám. Srážím se hlavou s Honzou, pak mě někdo praští lebkou zleva, když počtvrté přistanu kolenem mezi odposlechy, usuzuji, že nemá smysl stranit se ryzích emocí, hážu fotoaparát kamsi za bedny a vrhám se do davu. Kdo by vzpomínal na počet odřenin, až bude vnoučatům vyprávět o pařbě na nejlepší českou kapelu?

Info

Ravelin 7 + Enten og eller + Lillion Brosis
11. 10. 2013, Boro, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Metronome ještě nemá vybudovanou tradici

Zdeněk Němec 29.06.2022

Nick Cave & The Bad Seeds, Beck a Underworld coby headlineři letošního Metronomu zabodovali. Co ostatní, co všechno ostatní?

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Noc nikdy neutekla tak rychle (Mišmaš)

Veronika Miksová, cyril kosak 26.06.2022

Jsme doma, nebo venku? Jak se dívat na vývoj festivalu Mišmaš a jak na karpatské výhledy? O potocích lásky, dobrý lidech a dětech coby nadějích.

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace