Anna Mašátová | Články / Reporty | 21.06.2014
United Islands jsou vždy trochu sentimentální záležitostí, obzvláště pro ty, kteří zažili první ročník, kdy hledali po kapsách třicet kaček na vstup a s nadšením sledovali, že jde v Praze něco takového uskutečnit. S každým ročníkem se Ostrovy proměňují, někdy lepší, jindy slabší, výhrad i kladů habaděj.
Letos to není jiné. United Islands jsou zpět na vltavských ostrovech, pražské centrum zavalily davy lidí, putují od Smíchova k Národní, cestou vykupují vietnamské večerky i okukují stánky s festivalovými blbinami. Když už jsme u toho, trošku popíchněme. Dopravní podnik sice šteluje letní jízdí řád už před prázdninami, svou neschopností dojímá všechny k hořkým slzám, ale zřídit speciální – a naprosto zbytečnou - zastávku uprostřed Střeleckého ostrova šlo bez keců. To jsou lidi fakt neschopni ujít těch pár metrů z nejbližších regulérních zastávek? A je opravdu potřeba nacpat komerční prodejce i mimo festivalový areál? Kdyby místo dostali buskeři, mohlo to být zajímavější, takhle nezbývá než kroutit hlavou, proč by starousedlíci měli parkovat jinde, jen aby se tam prodávala trika.
Návštěvnost je více než slušná jak na neplacených scénách, tak na placených. Americkým Hazmat Modine v čele s frontmanem Wadem Schumanem tleská Střelák, tradičně zasvěcený world music. Směs blues, jazzu i world music početného ansámblu, kde nechybí banjo, suzafon, akordeon nebo harmonika, potěší při každém poslechu. Poklusem na novou ostrovní scénu na úpatí Petřína, do Kinského zahrady. Na stagi Rádia 1 ještě řádí do půl těla svlečený Jiřin Jirák s Nylon Jail, mnozí z publika znají texty nazpaměť, nová hvězda české alternativní scény se uchytila evidentně dobře.
I Ostrovy mají omezení v podobě desáté hodiny, času není nazbyt, na pódiu už si fidlátka rozbalili londýnští Childhood. Čtveřice je ve festivalovém programu připrovnávána ke Stone Roses nebo Primal Scream, tvrzení ale pokulhává. Slušný indie pop ano, některé songy dokonce velmi ano, k legendám ale ještě chvíli nedohlédnou. Brity člověk skoro litoval, protože hned po úvodní písni jim na pódium vlezla Nicky Tučková, známá to blond děva proslavená touhou po „rič bojovi“. Mnozí se s alter egem herečky Táňi Malíkové ještě neseznámili, návštěvníci strnuli v úžasu, co ta pipina proboha dělá na pódiu, spekulovalo se dokonce, zda nepatří k ostrovní kapele. Nicky vyšvihla song Szukam cię, Miłoszu s dementně geniální choreografií, čímž několika zasvěcencům udělala... no ano, radost!
Childhood skončili na minutu přesně, bez přídavku, koho zaujali, musí si počkat do srpna na debutové album Lacuna. Ostatní nechť objevují další desítky kapel během dneška. Tipy? Izraelec LFNT, Britové Heymoonshaker a argentinští Bajofondo.
United Islands of Prague 2014
20. 6. 2014, Praha
foto © Barka Fabiánová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.