Články / Reporty

Den první: nová scéna a staré Ostrovy (United Islands)

Anna Mašátová | Články / Reporty | 21.06.2014

United Islands jsou vždy trochu sentimentální záležitostí, obzvláště pro ty, kteří zažili první ročník, kdy hledali po kapsách třicet kaček na vstup a s nadšením sledovali, že jde v Praze něco takového uskutečnit. S každým ročníkem se Ostrovy proměňují, někdy lepší, jindy slabší, výhrad i kladů habaděj.

Letos to není jiné. United Islands jsou zpět na vltavských ostrovech, pražské centrum zavalily davy lidí, putují od Smíchova k Národní, cestou vykupují vietnamské večerky i okukují stánky s festivalovými blbinami. Když už jsme u toho, trošku popíchněme. Dopravní podnik sice šteluje letní jízdí řád už před prázdninami, svou neschopností dojímá všechny k hořkým slzám, ale zřídit speciální – a naprosto zbytečnou - zastávku uprostřed Střeleckého ostrova šlo bez keců. To jsou lidi fakt neschopni ujít těch pár metrů z nejbližších regulérních zastávek? A je opravdu potřeba nacpat komerční prodejce i mimo festivalový areál? Kdyby místo dostali buskeři, mohlo to být zajímavější, takhle nezbývá než kroutit hlavou, proč by starousedlíci měli parkovat jinde, jen aby se tam prodávala trika.

Návštěvnost je více než slušná jak na neplacených scénách, tak na placených. Americkým Hazmat Modine v čele s frontmanem Wadem Schumanem tleská Střelák, tradičně zasvěcený world music. Směs blues, jazzu i world music početného ansámblu, kde nechybí banjo, suzafon, akordeon nebo harmonika, potěší při každém poslechu. Poklusem na novou ostrovní scénu na úpatí Petřína, do Kinského zahrady. Na stagi Rádia 1 ještě řádí do půl těla svlečený Jiřin Jirák s Nylon Jail, mnozí z publika znají texty nazpaměť, nová hvězda české alternativní scény se uchytila evidentně dobře.

I Ostrovy mají omezení v podobě desáté hodiny, času není nazbyt, na pódiu už si fidlátka rozbalili londýnští Childhood. Čtveřice je ve festivalovém programu připrovnávána ke Stone Roses nebo Primal Scream, tvrzení ale pokulhává. Slušný indie pop ano, některé songy dokonce velmi ano, k legendám ale ještě chvíli nedohlédnou. Brity člověk skoro litoval, protože hned po úvodní písni jim na pódium vlezla Nicky Tučková, známá to blond děva proslavená touhou po „rič bojovi“. Mnozí se s alter egem herečky Táňi Malíkové ještě neseznámili, návštěvníci strnuli v úžasu, co ta pipina proboha dělá na pódiu, spekulovalo se dokonce, zda nepatří k ostrovní kapele. Nicky vyšvihla song Szukam cię, Miłoszu s dementně geniální choreografií, čímž několika zasvěcencům udělala... no ano, radost!

Childhood skončili na minutu přesně, bez přídavku, koho zaujali, musí si počkat do srpna na debutové album Lacuna. Ostatní nechť objevují další desítky kapel během dneška. Tipy? Izraelec LFNT, Britové Heymoonshaker a argentinští Bajofondo.

Info

United Islands of Prague 2014
20. 6. 2014, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace