Články / Reporty

Desire city na dlani (Houpací koně)

Desire city na dlani (Houpací koně)

Veronika Wohlrabová | Články / Reporty | 15.12.2017

Houpací koně přivezli kus severočeského Ústí do pražského Lucerna Music Baru. Jako by to byl jiný svět. Alternativní rock zakládající si na stavbě gradace napětí a silných (pro některé temných) textech s jednoduchými refrény v podání charismatického autora, kytaristy a frontmana v jedné osobě Jiřího Imlaufa – pro ty, co rádi škatulkují.

Role předskokanů se zhostili Tomáš Palucha a krátký, ale našlapaný půlhodinový set představil hlavně plody aktuální práce na novém materiálu. Minulý rok vydala kapela první samostatnou, překvapivě písničkovou desku Guru, ale kdo se těšil, že si ji na koncertě obstará na vinylu, měl smůlu, rozprodáno. Oproti nahrávce se duo vrací k instrumentální tvorbě. Do Music Baru si přizvali kytaristu a nechyběly ani bicí, za které zasedl Zdeněk Jurčík z Priessnitz. Jak bude vypadat nové album? Můžeme se těšit na koncept gradujících variací na základní motiv a tvrdší kytary.

fotogalerie z koncertu tady

Obavy z poloprázdného klubu se během vystoupení Tomáše Paluchy rozplynuly. Za klávesových tónů Nečekat z nejnovějšího alba Kde jste mý přátelé dneska v noci? odstartovali Houpací koně svůj set. Precizně odehraným skladbám znějícím jak z nahrávek nelze technicky nic vytknout, ale od koncertu fanoušek očekává něco navíc. Probuzení z příjemného zasnění nastalo v polovině, kdy se na stage vrátili Tomáš Palucha a společně si střihli Účet. Osm muzikantů včetně obou bubeníků dělících se o jednu soupravu bicích se na pódium sotva vměstnalo, ale bylo to strhující exposé.

Euforie publika z nečekané spolupráce se přenesla i do zbytku programu, jehož hlavní část zakončili Koně Mapou, když její věnování směřovalo za zesnulou kamarádkou Janou. Po krátkém přemlouvání završili Houpací koně čtyřmi přídavky ze své ranější tvorby, úspěch sklidila zejména „píseň z bistra“, která dala kapele jméno. Koncertu těžko něco vytknout, snad jedině to, že mohl být delší. Devadesátiminutový nepolevující set však pokryl to nejlepší napříč tvorbou a ukázal že "ještě má smysl to táhnout".

Info

Houpací koně + Tomáš Palucha
11. 12. 2017 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.