Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2018 podle Full Moonu: 2. místo

Desky roku 2018 podle Full Moonu: 2. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 06.01.2019

K začátku roku neodmyslitelně patří balance, bilance, radosti a zklamání, stejně jako pětice zásadních domácích a zahraničních alb podle redaktorů a přispěvatelů Full Moonu. Páté, čtvrté i třetí místo už znáte. Kdo je na stříbrné pozici?

Domácí

2. Tomáš Palucha – Čaro (Day After) 54 bodů
Skupina, která stran svých zásadních vlivů uvádí jedním dechem jména jako Oldřich Janota, Earth, Lichens, Lilacs & Champagne, a přitom se nemusí cítit trapně? Jedna by tu byla. Původní duo Jan Tomáš a Libor Palucha spolupracovalo s mnoha hudebníky i na předchozích nahrávkách, živě vystupovali až v šestičlenné sestavě, hostovaček využili i na zhusta oceňovaném albu Guru. Nyní už stabilně ve čtyřech a na novém labelu, věrni obrazu, a přeci zase jinačí. Kdo by to byl čekal, že na poslech náročnější, implicitně apokalyptická deska plná nejrůznějších odkazů si dokáže najít originální hudební pole a ještě posbírat tolik fanoušků?

„Čaro si rádo hraje s repeticemi, rozvíjením motivů a kapela si moc dobře uvědomuje, že i z minimalistického motivu lze při variování vymáčknout emoční uragán. Nejvýraznějším elementem mimo kapelu je Tim Remis (Sweet Cobra), který svou kompozicí desku uvozuje a zakončuje a právě závěrečná skladba Romulus je skvělým příkladem toho, jak jde prostým dynamickým pohupováním na pár nápadech udělat epický skvost. A když jsme u těch hostů, krom občasného mluveného slova jsou nepřeslechnutelné i šetrně používané ženské vokály, o které se postaraly Markéta Štechová a Barbora Zelníčková. Čaro je zatím nejzajímavější letošní domácí deskou, která plave (nejen) v postrockových vodách.“ (RIP, Metalopolis)

38 hlasujících vybíralo z 81 alb


Zahraniční

2. Kamasi Washington – Heaven and Earth (Young Turks) 21 bodů
„Spousta lidí si jazz představuje jako něco slovutného a bájného, ale de facto by tento termín skutečně měl, a myslím, že také znamená, něco úplně opačného – současnou, žhavou záležitost. Možnost vyjádřit se v danou chvíli. A to je to, co bychom se všichni měli snažit změnit. Myšlení a uvažování.“ Kamasiho Washingtona je třeba bedlivě poslouchat, v loňském rozhovoru pro Full Moon se trefil přímo do černého. O jeho albech se skutečně nedá mluvit jako o něčem slovutném a vzdáleném, naopak. A s Heaven and Hell se mu navíc podařilo dnes již klasickou prvotinu Epic trumfnout, a to nejen, co se délky týče. K rozsáhlé dvojdesce ještě navíc po pár týdnech přidal podobně povedené EP The Choice.

„Kamasi Washington svou hudbou nabízí podobné možnosti, ať už jí říkáme jazz, funk nebo jakkoli jinak, ale ještě navíc k nim přidává jednoduchou radu – udělejme si svět takový, jaký bychom ho chtěli mít. Což nemá být příležitost k úniku, motivační apel nebo jalový transparent, ale pouhé konstatování skutečnosti. Heaven and Earth je neskutečně propracovaným kaleidoskopem, který je možno prohlížet si z mnoha různých stran, úhlů a úrovní, a vždycky bude úchvatný, ale to, jak na něj budeme reagovat, to záleží hlavně na nás samotných. Podobně jako v životě.“ (Michal Pařízek, Full Moon)

45 hlasujících vybíralo ze 177 alb

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #67: „So be careful what you say for views...“

Michal Pařízek 03.12.2021

Nikdy jsem nehodnotil cizí motivace a odpovědnost, nebo dokonce jejich absenci. Jenže... i tenhle přístup vzal v poslední době za své.

Šejkr #66: Pozdravy (z) Utrechtu

Michal Pařízek 19.11.2021

Opatrnější, ale stále dobře naladění. Záviděníhodné. Zvlášť když pak o pár dní později vidím záběry z pražských oslav 17. listopadu.

Le Guess Who? 2021: To nejlepší

redakce 15.11.2021

Tradiční výběr toho nejlepšího z okruhu redakce a dalších obvyklých podezřelých. Bylo to krásné a náročné...

Šejkr #65: Ještě to nekončí…

Michal Pařízek 05.11.2021

Setkání s Jaromírem z Priessnitz jsou vždycky milá a přínosná, aktuálně spolu děláme rozsáhlý rozhovor pro knihu jeho textů, která vyjde v příštím roce... O podzimních srážkách.

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek 22.10.2021

Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě...

Šejkr#63: Báječná léta

Michal Pařízek 08.10.2021

Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám...

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace