Články / Sloupky/Blogy

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Dušan Svíba | Články / Sloupky/Blogy | 17.08.2020

Od útlého dětství jsem miloval indiány a nesl si to s sebou až do dospělosti. "Slova bílého muže jsou jako krákání vran." Naučil jsem se například mlčet a vydrželo mi to dýl, než jsem sám chtěl. Jako malý kluk jsem znal desítky indiánských kmenů, věděl jsem, kde sídlily, jaký byl jejich způsob obživy, s kterými kmeny udržovaly spojenectví a s kterými naopak byli nepřátelé na smrt. Od doby, co jsem začal jezdit na české hudební festivaly, mi tahle láska trošku zhořkla.

Trutnovský „Woodstock“ byl vždycky známý svým hraním si na indiány a na underground. A taky na chudáky. Hraní si na chudáky bylo vždy tím nejsofistikovanějším know-how tohoho "kmene". I když dnes již na svém webu přiznávají podporu Zdeňka Bakaly a Karla Janečka, dříve se o tom taktně mlčelo. Uhlobaron Bakala své logo na plakátech nevyžadoval, takže festival mohl vystupovat jako chudý příbuzný („Jsme bez sponzorů...“), který je závislý jen na vstupném, zaplaceným bílými tvářemi, a pochopení dobře zajištěných umělců, kteří se rádi zřekli části svého obvyklého honoráře, aby podpořili rudé bratry.

Škudlení na vystupujících umělcích je další propracovanou strategií mazaného náčelníka kmene. Nebudu komentovat zmiňované honoráře, které tady někteří hudebníci dostávali. Pokud si sami cení své vlastní vystoupení na tyto almužny, je to jejich věc. Možná ale čekali, že jim to hostující kmen vynahradí ve smlouvě slibovaným “občerstvením dle místních zvyků“. Nič už nieje také, aké bolo predtým, zpívá se v jedné krásné písni a kdoví, jestli nebyla složena po návštěvě tohoto štědrého kmene. Jedním z místních zvyků a téměř doslovným obrazem rčení "vlk se nažral, koza zůstala celá" byly např. ještě v roce 2015, když jsem tam byl naposledy s kapelou, stravenky na jídlo v hodnotě 50 Kč. Za tu sumu si hudebník mohl koupit leda tak kousek suchého chleba s hořčicí. Všichni ale věděli, že náčelník kmene je chudák, takže guláš nebo klobásku si k tomu chlebu rádi zaplatili sami. A většina "bojovníků z pódií" asi také pokorně spolkla hořkou pilulku v podobě nulového guestlistu pro vlastní soukmenovce. Som žobrak, niemožem vám dať žiadné kožky zadarmo.

Po tříleté pauze se letos festival přestěhoval do nových lovišť. Šaškárna pokračuje, pokrytectví a lži nevyjímaje a muzikanti znovu nadšeně skáčou na špek. Nevím sice, jakou hodnotu budou mít letošní stravenky, ale guestlist je opět nula a cena zhruba na polovině běžného honoráře. Ve výše zmiňované smlouvě, která mi nedopatřením přistála v e-mailu, náčelník opět poťouchle tvrdí, že "toto setkání se pořádá bez sponzorů". No jo, zjevně ale zapomněl, že pánem nových lovišť je statutární město Brno a jako takové musí zveřejňovat v registru smluv všechny smlouvy, včetně Smlouvy o poskytnutí individuální dotace s tímto vykutáleným kmenem. Nič už nieje také, aké bolo predtým...

Info

Autor textu je booking agent a zakladatel agentury Earth Music a pořadatel festivalu Colour Meeting.

foto © Trutnoff

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #66: Pozdravy (z) Utrechtu

Michal Pařízek 19.11.2021

Opatrnější, ale stále dobře naladění. Záviděníhodné. Zvlášť když pak o pár dní později vidím záběry z pražských oslav 17. listopadu.

Le Guess Who? 2021: To nejlepší

redakce 15.11.2021

Tradiční výběr toho nejlepšího z okruhu redakce a dalších obvyklých podezřelých. Bylo to krásné a náročné...

Šejkr #65: Ještě to nekončí…

Michal Pařízek 05.11.2021

Setkání s Jaromírem z Priessnitz jsou vždycky milá a přínosná, aktuálně spolu děláme rozsáhlý rozhovor pro knihu jeho textů, která vyjde v příštím roce... O podzimních srážkách.

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek 22.10.2021

Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě...

Šejkr#63: Báječná léta

Michal Pařízek 08.10.2021

Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám...

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace