Články / Recenze

DIIV a cesta ke spáse

DIIV a cesta ke spáse

Jakub Koumar | Články / Recenze | 29.02.2016

OHODNOŤTE DESKU

„Thank you for the tragedy. I need it for my art.“ /Kurt Cobain/

Není žádným tajemstvím, že frontman brooklynských DIIV Zach Cole Smith má k Nirvaně blízko a k heroinu snad ještě blíž. A že fet byl dalším členem kapely. Jenže se zdá, že dohrál, když ho Cole dokázal vykopnout. Bohužel neodešel sám. A Colby Hewitt DIIV opustil s ním. Jenže zbavit se háčka není zrovna pohádka, a i když to asi všichni tak nějak tušíme, Cole se rozhodl tuhle svoji zkušenost přenést na druhou desku DIIV – Is This Is Are. Ale popořádku.

DIIV, tedy původně Dive, debutovali s deskou Oshin a zaznamenali poměrně výrazný úspěch. Konec konců na to měli nárok, Cole toho do té doby stihl odehrát dost a nebyl žádný zelenáč. Hudba, rozevlátá stejně jako jeho o deset čísel větší oblečení, se nesla na srozumitelném, ale pořád dost rozdrbaně kytarovém propojení indie a shoegazeu. A tenhle pokoj s noiserockovou atmosférou DIIV neopouštějí, i když jim nelze upřít jistý posun. Is This Is Are je už od prvních tónů svěží, jako když otevřete okno v zimě a mrazivý vzduch tlačí ven zatuchlinu, co vás tížila v nose. Přitom základní hudební schéma je v podstatě stejné a nepřekvapivé.

Skladby jsou jako přes kopírák. Všemi mašíruje razantní a prostořeká baskytara takřka neustále ve stejném tempu a kolem ní se jako pozměněné vědomí vlní kytary. Písničky jako by nezačínaly a nekončily. A to ať už nasáváte zasněnou recitaci Coleovy přítelkyně Sky Ferreiry, hloubáte nad citací Dylana Thomase v Incarnate Devil nebo podupáváte při uhánějících hitech jako Dopamine. A jak DIIV sázejí songy jeden za druhým, nemáte vlastně žádnému z nich co vyčítat.

V druhé půlce tempo zvolní. Jako by Cole propadal únavě a zasnil se při melodickém tripu do vlastní hlavy, hledal rovnováhu, správná slova. „How can I describe this fading dream?“ přemítá, zatímco se napříč hravou melodií prohání skřípot. Uvězněn v jakémsi mezisvětě je vzdálený porozumění, ale zároveň se úzkostlivě drží reality. Nikdy nebudete mít pocit, že překračuje hranici, za níž už není cesty zpátky.

Is This Is Are je surovou výpovědí Zacha Colea Smithe o tom, jaké to je loučit se s heroinem. Je ale i působivou kombinací rychlých a konkrétních melodií a impulzivního shoegazového lomozu. Je hravá, čistá a přes jistou nevyrovnanost není těžké propadnout jejímu kouzlu. Po svých eskapádách Cole prohlásil, že cítí, že světu dluží dobrou desku. A tahle dobrá je.

Info

DIIV – Is This Is Are (Captured Tracks, 2016)
www.diiv.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zrcadlo za éterickou mlhou (Drab Majesty)

redakce 20.08.2019

Každý mileniál hovící osmdesátkovým zvukům spojovaným s gotickou subkulturou musí být vděčný za jeho soudobou renesanci.

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.