Články / Recenze

DIIV a cesta ke spáse

DIIV a cesta ke spáse

Jakub Koumar | Články / Recenze | 29.02.2016

OHODNOŤTE DESKU

„Thank you for the tragedy. I need it for my art.“ /Kurt Cobain/

Není žádným tajemstvím, že frontman brooklynských DIIV Zach Cole Smith má k Nirvaně blízko a k heroinu snad ještě blíž. A že fet byl dalším členem kapely. Jenže se zdá, že dohrál, když ho Cole dokázal vykopnout. Bohužel neodešel sám. A Colby Hewitt DIIV opustil s ním. Jenže zbavit se háčka není zrovna pohádka, a i když to asi všichni tak nějak tušíme, Cole se rozhodl tuhle svoji zkušenost přenést na druhou desku DIIV – Is This Is Are. Ale popořádku.

DIIV, tedy původně Dive, debutovali s deskou Oshin a zaznamenali poměrně výrazný úspěch. Konec konců na to měli nárok, Cole toho do té doby stihl odehrát dost a nebyl žádný zelenáč. Hudba, rozevlátá stejně jako jeho o deset čísel větší oblečení, se nesla na srozumitelném, ale pořád dost rozdrbaně kytarovém propojení indie a shoegazeu. A tenhle pokoj s noiserockovou atmosférou DIIV neopouštějí, i když jim nelze upřít jistý posun. Is This Is Are je už od prvních tónů svěží, jako když otevřete okno v zimě a mrazivý vzduch tlačí ven zatuchlinu, co vás tížila v nose. Přitom základní hudební schéma je v podstatě stejné a nepřekvapivé.

Skladby jsou jako přes kopírák. Všemi mašíruje razantní a prostořeká baskytara takřka neustále ve stejném tempu a kolem ní se jako pozměněné vědomí vlní kytary. Písničky jako by nezačínaly a nekončily. A to ať už nasáváte zasněnou recitaci Coleovy přítelkyně Sky Ferreiry, hloubáte nad citací Dylana Thomase v Incarnate Devil nebo podupáváte při uhánějících hitech jako Dopamine. A jak DIIV sázejí songy jeden za druhým, nemáte vlastně žádnému z nich co vyčítat.

V druhé půlce tempo zvolní. Jako by Cole propadal únavě a zasnil se při melodickém tripu do vlastní hlavy, hledal rovnováhu, správná slova. „How can I describe this fading dream?“ přemítá, zatímco se napříč hravou melodií prohání skřípot. Uvězněn v jakémsi mezisvětě je vzdálený porozumění, ale zároveň se úzkostlivě drží reality. Nikdy nebudete mít pocit, že překračuje hranici, za níž už není cesty zpátky.

Is This Is Are je surovou výpovědí Zacha Colea Smithe o tom, jaké to je loučit se s heroinem. Je ale i působivou kombinací rychlých a konkrétních melodií a impulzivního shoegazového lomozu. Je hravá, čistá a přes jistou nevyrovnanost není těžké propadnout jejímu kouzlu. Po svých eskapádách Cole prohlásil, že cítí, že světu dluží dobrou desku. A tahle dobrá je.

Info

DIIV – Is This Is Are (Captured Tracks, 2016)
www.diiv.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.

Bez práce není budoucnost? (Práce na budoucnosti)

redakce 07.07.2019

V brněnské Fait Gallery právě probíhá rozsáhlá výstava uměleckého i partnerského dua Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského s názvem Práce na budoucnosti.

Vzpomínání pouze s úsměvem (Keb' Mo')

redakce 04.07.2019

Keb' Mo' je nejsilnější v podobě, která je předložena na aktuální nahrávce. Hudba je to nanejvýš hravá, má v sobě nostalgii po starých časech, auru vzpomínání.

Rokec par excellence (Arrogant Twins)

redakce 29.06.2019

Tahle deska je prostě sakra zábavná i bez nadstavby historek z podsvětí, i když právě ta ji ale v ringu často zvedá z průměru.

Košické morské panny vracajú úder (Business Mermaid)

redakce 26.06.2019

Album Light Delight zhudobňuje práve pocity stiesnenosti, všadeprítomnej šedivosti všedných dní, stereotypného kolobehu a stresu z nezvládania valiacich sa deadlinov.

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.