Články / Reporty

Disclosure: školácké oťukávání s elektronikou

Disclosure: školácké oťukávání s elektronikou

Jakub Béreš | Články / Reporty | 20.08.2016

Disclosure měli svůj koncert původně odehrát už v únoru, bohužel kvůli komplikacím s halou jej museli pár minut před začátkem zrušit. Pořadatelé z Fource Entertainment naštěstí obratem vyjednali nové datum i nové místo - Forum Karlín. To disponuje nejen ideálním prostorem a technickými standardy, od vzduchotechniky po čistý zvuk, ale i dostatečným množstvím barů, kterých si takový koncert žádá dvojnásob.

Od prvního probliknutí masivních světel bylo jasné, že koncert britských bratrů bude především jedna velká audiovizuální party. Pokud jste přišli pouze s ambicí stát se na hodinu a půl králem či královnou parketu, zatančit si na známé písně, tak jste museli odcházet nadmíru spokojení. Disclosure totiž servírovali jeden hit za druhým, navíc povětšinou pouze v lehké úpravě zvýrazňující taneční linku nebo úderný beat. V setlistu se tak našel prostor především na písně se slavnými vokálními hosty. S těmi však šlo během živé show pracovat nápaditěji, než je pouze pouštět bez gradace a jakékoliv větší logiky. Kromě F for You se zpěv nepatřičně topil v halfplaybacku a podkladu a působil téměř zbytečně.

Bohužel se tak nedostalo na starší našláplé kousky bez vokalistů jako Grap Her nebo Apollo, které nápaditě pracují s klubovým housem. Show byla popovým spektáklem, jenž zanevřel na samotné počátky kapely. Tomu odpovídala i vizuální show v čele s obří světelnou stěnou protaženou přes celé pódium a několika vznášejícími se reflektory, které poletovaly nad dvojicí muzikantů. Ti se usídlili za nástroji, které byly upevněny na kulatou konstrukci připomínající vesmírné plavidlo. Celý vizuál ale dával smysl pouze chvílemi, a to tehdy, kdyý se ho podařilo sladit s tempem a náladou písní. V úvodní White Noise se celá scéna zbarvila do bíla a v závěrečné Latch zase nabídla několik známých obrysů tváře z přebalu první desky Settle. Jinak nezaujala. Vyjímkou byla píseň Willing & Able, když se za zády muzikantů objevovaly černobílé siluety zpěváka Kwabse. Naopak nejtrapnější bylo, když se na stěnu promítala ve zpomalených záběrech samotná kapela.

Nevím, co se to v Praze poslední dobou děje, ale na každé druhé party je vměstnán stánek s občerstvením. Nejsem proti, na dlouhých akcích určitě přijdou vhod, ale na klasickém koncertu, kdy po jeho skončení musíte opustit prostor, protože se v něm nic neděje, smysl nedávají. Tím spíše, když prodáváte párky v rohlíku a smrdí to kolem vás jak na nádraží nebo u školního bufetu. K celé akci tak nejvíce pasuje slůvko průměrná. Průšvih to nebyl, ale nic navíc taky nikdo nepředvedl. Přitom by stačilo udělat pár odvážnějších úprav songů nebo proházet setlist... Společně s vůní parků u vchodu nás Disclosure vrátili do pubertálních let, když jejich set připomínal školácké oťukávání s elektronikou.

Info

Disclosure (uk)
18.8. 2016 Forum Karlín, Praha

Foto © Romana Kovacsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.