Články / Reporty

Disclosure: školácké oťukávání s elektronikou

Disclosure: školácké oťukávání s elektronikou

Jakub Béreš | Články / Reporty | 20.08.2016

Disclosure měli svůj koncert původně odehrát už v únoru, bohužel kvůli komplikacím s halou jej museli pár minut před začátkem zrušit. Pořadatelé z Fource Entertainment naštěstí obratem vyjednali nové datum i nové místo - Forum Karlín. To disponuje nejen ideálním prostorem a technickými standardy, od vzduchotechniky po čistý zvuk, ale i dostatečným množstvím barů, kterých si takový koncert žádá dvojnásob.

Od prvního probliknutí masivních světel bylo jasné, že koncert britských bratrů bude především jedna velká audiovizuální party. Pokud jste přišli pouze s ambicí stát se na hodinu a půl králem či královnou parketu, zatančit si na známé písně, tak jste museli odcházet nadmíru spokojení. Disclosure totiž servírovali jeden hit za druhým, navíc povětšinou pouze v lehké úpravě zvýrazňující taneční linku nebo úderný beat. V setlistu se tak našel prostor především na písně se slavnými vokálními hosty. S těmi však šlo během živé show pracovat nápaditěji, než je pouze pouštět bez gradace a jakékoliv větší logiky. Kromě F for You se zpěv nepatřičně topil v halfplaybacku a podkladu a působil téměř zbytečně.

Bohužel se tak nedostalo na starší našláplé kousky bez vokalistů jako Grap Her nebo Apollo, které nápaditě pracují s klubovým housem. Show byla popovým spektáklem, jenž zanevřel na samotné počátky kapely. Tomu odpovídala i vizuální show v čele s obří světelnou stěnou protaženou přes celé pódium a několika vznášejícími se reflektory, které poletovaly nad dvojicí muzikantů. Ti se usídlili za nástroji, které byly upevněny na kulatou konstrukci připomínající vesmírné plavidlo. Celý vizuál ale dával smysl pouze chvílemi, a to tehdy, kdyý se ho podařilo sladit s tempem a náladou písní. V úvodní White Noise se celá scéna zbarvila do bíla a v závěrečné Latch zase nabídla několik známých obrysů tváře z přebalu první desky Settle. Jinak nezaujala. Vyjímkou byla píseň Willing & Able, když se za zády muzikantů objevovaly černobílé siluety zpěváka Kwabse. Naopak nejtrapnější bylo, když se na stěnu promítala ve zpomalených záběrech samotná kapela.

Nevím, co se to v Praze poslední dobou děje, ale na každé druhé party je vměstnán stánek s občerstvením. Nejsem proti, na dlouhých akcích určitě přijdou vhod, ale na klasickém koncertu, kdy po jeho skončení musíte opustit prostor, protože se v něm nic neděje, smysl nedávají. Tím spíše, když prodáváte párky v rohlíku a smrdí to kolem vás jak na nádraží nebo u školního bufetu. K celé akci tak nejvíce pasuje slůvko průměrná. Průšvih to nebyl, ale nic navíc taky nikdo nepředvedl. Přitom by stačilo udělat pár odvážnějších úprav songů nebo proházet setlist... Společně s vůní parků u vchodu nás Disclosure vrátili do pubertálních let, když jejich set připomínal školácké oťukávání s elektronikou.

Info

Disclosure (uk)
18.8. 2016 Forum Karlín, Praha

Foto © Romana Kovacsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace