Články / Reporty

Divné – ve všech možných významech toho slova

Divné – ve všech možných významech toho slova

rionka | Články / Reporty | 04.05.2013

Pódium přizdobené dvěma vysokými reproduktory i impozantní kopec elektronických hraček před ním osvětlovalo jemné modrozelené světlo. Ze všech rohů pomrkávaly zářivě zelené, červené a žluté diody. Bylo něco po desáté, když ke stolu s „nádobíčkem“ přistoupil vysoký člověk s dlouhými dredy. Zapálil si cigárko a druhou rukou sáhl mezi čudlíky. Semtam něco pootočil, tuhle cvaknul, támhle popotáhnul. Kolem stolu se náhle sešla menší společnost. A pak celé Boro zhaslo.

Úvod večera v podobě jemného akustického představení dua Tomáš Palucha nemohl (a ani nechtěl) nic netušícího hudebního alternativce varovat. Pokoušet se definovat Gnod jen na základě zvukových záznamů rozesetých po internetu, je totiž jako snažit se sbírat psychedelii do košíčku lopatičkou. Jejich produkce vás naživo zavalí zvukem i hlukem tak, že zapomenete dýchat, zatímco do vaší rozdrásané oční sítnice se zabodne milion rytmických záblesků důmyslně ukrytého stroboskopu. Gnod nemá s klasickým bigbítem z Bora absolutně nic společného. Když se na tuto show omylem dostaví metalová duše, s úlekem se ztratí mezi klávesami a nekonečně propojenými girlandami magických krabiček a ještě třetí den bude s poblikávajícími zornicemi vyprávět kamarádům o neuvěřitelné industrial-hippie techno party.

Psych-drone space-krautrockoví alchymisté z Británie kombinují hutné zvukové plochy se spletitou rytmikou, což čas od času prokládají roztodivnými „robotickými“ vokály prohnanými přinejmenším ďáblovou efektní krabičkou, červí dírou a maskou Dartha Vadera (zapojeno paralelně). Nepozornému posluchači by se skoro chtělo říci, že Gnod ve svých předlouhých skladbách „rezignují na gradaci“, ale to není tak docela přesné, protože když se do jejich intenzivního proudu kosmického hluku skutečně zaposloucháte, rytmické struktury i melodie se kolem vás postupně začnou rozvíjet jako nějaké šílené elektronické orchideje. Je to prostě divné – ve všech možných významech toho slova.

Naživo jste do víru a temnoty vhozeni jen tak, nazí, bez přípravy a možnosti útěku. Zatímco Paddy sahá do kláves, Marlene (dívka se zrzavými dredy a vytetovanou spirálou na šíji) a Chris se opírají o svůj oltář a zkroucený zvuk ženou až kamsi do meziprostoru mezi obludnost a extázi. Neil v džínové bundě – černovlasý zpěvák, kterého byste spíš očekávali ve vroucím metalovém kotli – se pohupuje pod pódiem mezi prvními řadami fascinovaných i šokovaných diváků. Line-up Gnod se ovšem mění stejně často a nečekaně jako jejich experimentální zvuk a styl, takže je možné, že než tyto řádky dočtete, bude to už úplně jinak.

Info

Gnod (uk) + Tomáš Palucha
21. 4. 2013, Boro, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.