Články / Recenze

Dnes to bude o poznání osobnější: Strangers in the City

Dnes to bude o poznání osobnější: Strangers in the City

Jakub Šilhavík | Články / Recenze | 04.01.2015

Dnes to bude o poznání osobnější. Strangers in the City sleduji od prvních kroků, kdy nesměle postávali na pódiu uherskohradišťského klubu Mír – civilní písničkářství bylo vzdálenou budoucností, přesto o nezměrném talentu nebylo pochyb. Pár let tvrdé práce, poctivé probírání se stovkami nápadů a mladá dvojice z Veselí nad Moravou se zařadila mezi největší domácí naděje.

Dlouhohrající debut South navazuje tam, kde skončilo loňské eponymní EP. Songwriter Jakub Zbořil se přes prázdniny zavřel v panelákovém bytě a po nocích nahrával skladby s charakteristickou lo-fi estetikou. Oproti minulosti zapracoval na stopáži, neučesané fragmenty vyměnil za plnohodnotné vypravěčství a Lenka konečně dostává více prostoru. Právě vzájemně proplétající se vokály vyvolávají pověstné mrazení v zádech – Jakubův zastřený hlas připomene stárnoucího barda na prahu šedesátky, naopak Lenka ztělesňuje ženskou křehkost a něhu. Syrový zvuk oprýskané akustické kytary občas prodchne pouze nostalgické kytarové sólo odkoukané od devadesátkových hrdinů. Melancholická atmosféra maloměsta dokonale souzní s pomalým tempem a do puntíku naplňuje klišé o hudbě na dlouhé podzimní večery. Konstantní dávkování silných momentů podtrhuje vnitřní semknutost desky, která nepřipouští jediné zaváhání.

Nekonečné debaty o českém vývozním artiklu představují skvělou záminku pro ironické ušklíbnutí, přesto Strangers in the City natočili ryzí, upřímný debut zdaleka přesahující hranice tuzemského rybníčku.

Info

Strangers in the City - South (Yannick South, 2014)
www.cs-cz.facebook.com/strangersitc

Text vyšel v magazínu Full Moon #43.
foto © Vlastimil Vojáček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?