Články / Recenze

Dny městských lišek – blacksheepboy / pale&coy

Dny městských lišek – blacksheepboy / pale&coy

Jakub Koumar | Články / Recenze | 05.10.2016

Proplétání se současnými městy vyžaduje určitý um, který si skrz všudypřítomnou samozřejmost ani neuvědomujeme. Potřeba vnímat detaily, podněty i rizika… to chce ostražitost a pohotovost, od nichž si náš přesycený mozek potřebuje odfrknout. Filtruje proto, co se dá, a dává uniknout drobnostem. Stáváme se tak rychlým a poněkud neurotickým stvořením. Městskou liškou, uhánějící popletenou cestou ke konci dne.

Blacksheepboy i pale&coy společně cítí, že k němu vede jakákoli cesta. Překoncentrovaná i zasněná. Ta první – živoucí, orientující se, ale i lehce excentrická je předmětem písní Elišky Mikovcové neboli pale&coy. Hledat přehlédnuté se naopak vydává Zdeněk Lichnovský aka blacksheepboy. Nicméně jejich společný debut není přehlídkou ambivalence, zaseknuti v postmoderní kontemplaci hledají pomíjivý okamžik klidu.


Blacksheepboy si hraje s melodií a syntezátorovým zvukem tak, až mu vylézají melancholické písně jak od Cloud Boat. Jen s mnohem menší srdceryvností a smířlivějším tónem, alespoň než se blacksheepboy do skladby pořádně opře. Jakmile se rozehrají bicí Petra Matouška, je to jako by namísto do membrán mlátily přímo do srdeční svaloviny a je jasné, že denní snění Zdeňka Lichnovského umí být pořádně hluboké. Napomáhá tomu hlas, chvílemi evokující i samotné Pet Shop Boys. Odhazuje prvoplánovou elektroniku a přes příležitostný stereotyp vždy vítězí kreativita. Překvapení. Neopakovatelnost toho, co se děje právě teď a tady.

Pale&Coy, obsazující druhou polovinu alba, se pouští do přelévavé elektroniky, co i v těch volnějších pasážích ne a ne vydechnout, ačkoli k tomu už názvy skladeb jako Hibarnate nebo Pillowtalk svádí. Eliška Mikovcová se po stálém melodickém vlnění bere k cíli přímočařeji než náhle gradující blackseepboy, paradoxně v Pulses zvolní, takže před závěrečnou Urban Foxes jeden neví, co má vlastně čekat. Stejně jako její kolega tak neustále těká ve snahách vykreslit konkrétní náladu a chvíli.

Album These Days / Urban Foxes pohlcuje konzistentní atmosférou. Není pravidlem, že se split přeleje z jedné půlky do druhé, aniž byste si vlastně uvědomili, že se stala nějaká zásadní změna. Že vás něco vytrhlo ze zasněné chvíle, díky níž se vám podařilo uniknout ze zmatku dne, ze spletitosti města. Nikdy ale nesvádí k rozhození koncentrace a nechají váš, od marastu očištěný pohled pro jednou nepozorovat okolí. Což je mnohem víc, než se může zprvu zdát.

Info

blacksheepboy / pale&coy - These Days / Urban Foxes (diy, 2016)
www.thesefoxes.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Dantez 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.