Články / Recenze

Do posledního přísného detailu (Vladimír Hirsch)

Do posledního přísného detailu (Vladimír Hirsch)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 08.09.2017

Opuštěná továrna za městem, kam se místní bojí chodit. Vítr tam přes vybité okenní tabulky uvedl opět do pohybu ocelová kola strojů. Jejich industriální symfonie doplňuje temný orchestr tajných, kteří nemluví, jen táhle produkují tóny na své nástroje. A když se otočí vítr na město, aby tam zanesl úryvky zvláštních melodií a zvuků, nikdo raději nevychází.

Po atakovitém Anacreontics, které Vladimír Hirsch vydal pod hlavičkou svého projektu Subpop Squeeze, je zde další letošní album. Scripta Soli. Obě tyto díla vycházejí letos, ale tvůrce na obou, spolu s osvědčeným druhem Tomem Saivonem v roli producenta, pracoval dostatečně dlouho, aby se i toto sólově vydané album pyšnilo absolutní propracovaností.


Scripta Soli je ale přeci jen jemnější a detailnější prací. Vladimír Hirsch tady rozehrál další barevný příběh na téma jeho vlastního skladatelského pojetí, nazvaného integrovaná hudba. Mix temného industrialu a soudobé klasické hudby v elektronickém podání, doplněném zvuky piana, vokálů, hlasů a dalších vjemů ze zvukových experimentů. Ty zde pocházejí také z terénních nahrávek. Je to silné a temné album. Co ale rozhodně nechybí, je všudypřítomná Hirschova intenzivní energie. Jeho trade mark. Ten tlak a síla, vše prokomponované do posledního přísného detailu.

Scripta Soli je postavená na minimalisticky dokonalé práci. S každým zvukem, úderem, hlučnou vlnou, táhlou stěnou i bizarně nervními jemnými okamžiky, s tím vším je nakládáno opatrně a vyváženě, jemně a zároveň přesně cíleně. Hudba na Scripta Soli nespěchá. Myslím, že to kdysi řekl Adam Nenadál. Ta místa, kde kapela jako by pustí nástroje, a nechá vše jen znít. Taková místa dokáže ve svých zvukových kolážích i Vladimír Hirsch. A jak je u něho rovněž zvykem, i finální mix je dotažen k akustické dokonalosti.

Také dnešní tesaři používají ke své práci současné stroje a technologie. Ti nejlepší se ale poznají až pak, podle detailů nejjemnější staré poctivé práce s malými dláty. To v přeneseném významu platí i pro současné ceněné skladatele experimentální elektronické hudby. Vladimír Hirsch je na její mezinárodní scéně znám a ceněn už několik desítek let. A Scripta Soli – vydané u ukrajinského labelu s příznačným názvem Old Captain - je další jasnou odpovědí, proč má tato scéna i patřičný respekt ku slovu Czechia.

Info

Vladimír Hirsch - Scripta Soli (Old Captain, 2017)
www.oldcaptain.bandcamp.com/album/vladim-r-hirsch-scripta-soli

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co (ne)stačí na dobrý román aneb Muž bez jazyka

Valentýna Žišková 08.01.2022

Herec a spisovatel Matěj Dadák se po svém knižním debutu Horowitz, nominovaném na Magnesii literu, vrátil po jedenácti letech s románem Muž bez jazyka.

Dveře k sobě samému (The Red Pears)

Veronika Tichá 07.01.2022

Začínali na střední v malých klubech a na podomácku pořádaných akcích, loni už hráli po USA se známými indie kapelami jako Wild Nothing a Beach Fossils.

Science fiction pro náročnější (Příběhy vašeho života Teda Chianga)

3DDI3 28.12.2021

Je osvěžující nahlížet filozofické problémy jinou než západní optikou, Chiang, i když Američan, se dívá na témata netradičně, „východně“ a jde více do hloubky.

Staré balady, nové fantazie (Duo Ruut)

Adéla Polka 27.12.2021

Dvojhlasy, které se místy dál dělí na další a další hlasy, připomínají tajuplné ozvěny z neobjevených severských lesů.

Dvě mysli spojené v jednu (Bratři)

Tomáš Hladký 25.12.2021

Oproti předešlé tvorbě, která byla orientována popověji, je deska Two Minds temnější.

Co se ti v noci zdálo? (Mess Esque)

Jiří Přivřel 24.12.2021

Mick Turner z Dirty Three nezahálí a se zpěvačkou Helen Franzmannovou letos vydal dvě desky. Zasněte se!

Michael Mayo kreslí zvukové obrazy

Karolina Veselá 19.12.2021

Zlomovým bodem se pro něj stalo přestěhování se do New Yorku, spřátelení se s lidmi z LGBTQ+ komunity a potřeba tvořit autenticky.

Zima, jaro, prvoroj (Franzie)

David Stoklas 16.12.2021

Superego Kid už není, je tu Franzie. Žánrové klubíčko z několika druhů vláken, co snoubí dohromady prvky postrocku, ambientu a math rocku.

Třetí rozměr aneb Štěstí jistě přijde

Valentýna Žišková 11.12.2021

Šťastná hledá zdroj své tvorby v těch nejběžnějších situacích, ve kterých se snaží objevovat na první pohled skryté napětí – například v rozhovoru dcery a matky.

Ventolin dospívá, ale pořád si hraje

Tomáš Hladký 10.12.2021

Tvůrce lehce bizarních, ale populárních hitů jako Disco Science nebo Sovy se ve své tvorbě nenápadně posunul.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace